V Řepištích na Frýdeckomístecku mají repliku malého větrného mlýnku. Říkají mu Větroněk

10. prosinec 2014
Česko – země neznámá

Krajina Frýdeckomístecka a Těšínska na severní Moravě byla na počátku minulého století plná malých větrných mlýnků takzvaných větroňků. Přestaly se používat před druhou světovou válkou. Jeden z nich je nyní k vidění v obci Řepiště. Jde o přesnou repliku někdejšího mlýnku. Slavnostně ho otevřeli letos na konci listopadu.

Replika malého větrného mlýnku Větroněk v ŘepištíchReplika malého větrného mlýnku Větroněk v ŘepištíchReplika malého větrného mlýnku Větroněk v ŘepištíchReplika malého větrného mlýnku Větroněk v ŘepištíchReplika malého větrného mlýnku Větroněk v ŘepištíchReplika malého větrného mlýnku Větroněk v ŘepištíchReplika malého větrného mlýnku Větroněk v ŘepištíchReplika malého větrného mlýnku Větroněk v ŘepištíchReplika malého větrného mlýnku Větroněk v ŘepištíchReplika malého větrného mlýnku Větroněk v ŘepištíchReplika malého větrného mlýnku Větroněk v ŘepištíchReplika malého větrného mlýnku Větroněk v Řepištích

O malých větrných mlýncích se traduje, že vznikaly proto, že začátkem dvacátého století byla většina obyvatel zaměstnána v dolech či hutích a navíc měla ještě menší zemědělské hospodářství. Aby si mohli pomlít zrno na šrot pro svá domácí zvířata a aby nemuseli platit za mletí ve mlýně, stavěli si z dostupných materiálů větroňky.

Mlýnky byly malé dřevěné budky o rozměrech asi dvakrát tři metry a výšce také přibližně tří metrů. Ze střechy jim vyčníval jednoduchý kovový stožár, na němž bylo umístěno větrné kolo s plechovými lopatkami.

Replika malého větrného mlýnku Větroněk v Řepištích
Replika malého větrného mlýnku Větroněk v Řepištích|foto: Artur Kubica

Mouka z takového mlýnku se na výrobu koláčů a chleba moc používat nedala, mlecí zařízení bylo z pískovcových kamenů, a tak i jemná mouka obsahovala pískovcová zrna. Dnešní labužník by nejspíš takový chléb, vrzající a skřípající mezi zuby, reklamoval.

Replika historického mlýnku stojí kousek od místní pálenice v Řepištích na Frýdeckomístecku. Větroněk je zamčený a klíče mají na radnici. Po předchozí domluvě vás ale tímto místním unikátem, tedy částečnou replikou s původním strojním zařízením a pískovcovým mlýnským kolem, rádi provedou.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d826.6326449438501!2d18.320940799999992!3d49.73442939999998!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDQ0JzA0LjAiTiAxOMKwMTknMTUuNCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1418207265590" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Artur Kubica
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.

Zprávy z iROZHLAS.cz