V Roštejnské oboře můžete zahlédnout i čtyřicet muflonů najednou

24. duben 2014
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy František Vala vypráví o zvířatech, která v oboře žijí

Nedaleko města Telč na Vysočině stojí uprostřed lesa lovecký hrádek Roštejn. Kolem něj majitelé panství už na konci 16. století vybudovali oboru, o kterou pečovali v podstatě až do konce druhé světové války. Potom obora zanikla a zvěř se rozběhla po okolních lesích. Po dlouhých desetiletích se podařilo oboru obnovit.

Roštejnská obora je nyní sice rozlohou menší, než kdysi v 16. století, ale už v ní zase běhají mufloni, daňci a divoká prasata. A mají se tam dobře. Když tam divočáci rozryjí louku, nikdo se na ně nezlobí. Lesníci prostě louku upraví a život jde dál.

A pokud člověk přijde ve správnou chvíli na správné místo, může zahlédnout i čtyřicet muflonů najednou. „Muflon není původní zvěří u nás v České republice. Tady na informační tabuli vidíte, že je původem z Korsiky a Sardinie. Už u nás ale zdomácněl,“ vysvětluje lesní správce František Vala.

Naučná stezka Roštejnskou oborou má jedenáct zastavení. Hned na prvním z nich se dozvíme základní údaje o oboře. Její rozloha je 126,90 hektarů a délka oborního plotu je 4 917 metrů. Další informační tabule jsou plné zajímavostí o muflonech, daňcích, divokých prasatech, ptácích, vodě i lesním inventáři, jako jsou krmelce, seníky, posedy nebo slaniska. I ty cestou potkáte. „Tohle je krecht. Je to zařízení na uskladnění řepy nebo kopanin. Je to starý způsob skladování,“ ukazuje lesník na krytou díru v zemi.

Další můstek přes ohradu. Zde jsou dobře vidět původní žulové sloupky

Z původní obory se dochovaly žulové sloupy s vytesanou drážkou na zasazení prken. „Ty původní pilíře jsme použili na půlku obnoveného oborního plotu, na druhou půlku jsme použili dub,“ doplňuje František Vala.

Do Roštejnské obory je možné vstoupit po takzvané „přelízce“. Jsou to dřevěné schůdky, po kterých se návštěvník pohodlně dostane přes ohradu. Roštejskou oborou vede jen část celé naučné stezky, a tak se projdete i po okolním lese a poznáte přírodu pod nejvyšší horou Vysočiny, Javořicí.

Přímo k hradu Roštejnu je možné přijet autem, na kole po cyklotrase číslo šestnáct, ale i na koni po značené hipostezce. Koně je možné uvázat na přímo pro tento účel zřízeném místě. Pro pěší turisty se jako výchozí bod nabízí asi 5 kilometrů vzdálené Hodice nebo necelých 10 kilometrů vzdálená Telč.

Spustit audio