V sedlecké kostnici u Kutné Hory se nacházejí ostatky 40 tisíc zemřelých

14. leden 2014
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kostnice v Kutné Hoře-Sedlci

Kostnice v Sedlci u Kutné Hory patří s více než 250 tisíci návštěvníky ročně mezi nejnavštěvovanější památky Středočeského kraje. Kostnice je podzemní kaplí Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142 panem Miroslavem z Markvartic.

Právě na pozemcích Cisterciáckého kláštera bylo objeveno stříbro a z pronájmů pozemků klášterní pokladna nesmírně zbohatla. Kostelík byl vystavěn ve 14. století jako karner - skládá se ze dvou kaplí postavených nad sebou - a podle nejnovějších průzkumů se spolu s dalšími stavebními součástmi opatství snažil přiblížit svým jeruzalémským vzorům.

Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Sedlecká kostnice je proto jedinečně pojaté místo spočinutí téměř 40 tisíců zemřelých.

Kostnice v Kutné Hoře-Sedlci

Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly totiž exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. Na začátku 18. století byl kostelík upraven v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a stavbu vzepřel přístavbou západní předsíně.

Santini ve stylu barokní gotiky upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí i dalších doplňků. Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i ten sedlecký a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenbergů z Orlíka. Jejich stavební mistr František Rint z České skalice výzdobu podzemní kaple pomocí kostí dokončil a doplnil Schwarzenberským erbem.


Zvětšit mapu

Spustit audio