V Sedmihoří jsou do kamene vytesané podané ruce. Už 250 let připomínají usmíření

12. leden 2018
Česko – země neznámá

V přírodním parku Sedmihoří v západních Čechách je stále co objevovat. Kromě samotných sedmi výrazných vrcholů, které dali oblasti jméno, území pokrývají žulové skály, skalky a balvany všech možných tvarů. A jeden z nich se zapsal do historie. Dnes se mu říká U ručiček. Jsou v něm kromě spousty nápisů vytesány i podané ruce.

Podle staré lidové legendy se tu potkali dva nesmiřitelní sedláci. Jejich nacpané povozy se kvůli úzké cestě a vedle stojícímu velkému balvanu nemohli vyhnout. Hádali se, ale nakonec pochopili, že bez vzájemné spolupráce se z místa nehne ani jeden. A tak se museli dohodnout. Na znamení vyřešení sporu pak do kamene vyryli dvě proti sobě namířené ruce.

Ale teď jak to bylo doopravdy. Kámen má od pradávna hraniční funkci. Dnes leží na hranici Tachovského a Domažlického okresu. Ještě v předminulém století se ale stýkaly hranice dvou panství sídlících v Horšovském Týně a Prostiboři.

Celá zdejší oblast má vulkanický původ. Laicky řečeno je Sedmihoří buď pozůstatkem několika sopek nebo jednoho velkého supervulkánu, který se propadl a zbyl po něm jen prstenec kolem. To všechno se ale událo hodně dávno. V mladších prvohorách, jak říká místní průvodce Vladimír Zdeněk.

Cestou od Mířkova a takzvané lesovny můžete narazit i na několik zajímavých kamenných moří, samostatných skalek a balvanů. A pak už se před námi vyloupne kámen, který je cílem naší výpravy. První, co nás na několik metrů vysokém a mnoho tun těžkém žulovém balvanu zaujme, jsou vytesané ručičky.

Symbolika stará 250 let

Dvě ruce vytesané do kamene. Před nimi slovo REN, tedy rendezvous neboli schůzka, a letopočet 1768. Pod tím najdete nápis Wilkommen, tedy slovo vítejte. Je tak zřejmé, že kámen byl právě v roce 1768 svědkem vyjasnění sporů o zdejší území. Svědkem usmíření.

Hned naproti jsou další skalky

A ještě jedno datum. Roku 1783 ke kameni prý zavítal sám římskoněmecký císař a český král Josef II. Od té doby se kámen s letopočtem 1768 stal oblíbeným místem kratochvíle knížecích a hraběcích hostů.

V českých dějinách figuruje několik letopočtů s osmičkou na konci, které sehrály velkou úlohu. Nejvýznamnější je rok 1918, kdy vznikl Československý stát. K tomu přidáme roky 1948 a 1968. A teď můžeme i onen památný rok 1768, kdy došlo k vyřešení pro nás dnes bezvýznamného sporu.

Symbolika ručiček je nadčasová, věčná a přenosná v čase. Stejně jako lidská touha po usmíření. Vzpomeňte si na to, až si sem do Sedmihoří k balvanu jménem U ručiček uděláte výlet. K usmíření tady došlo přesně před 250 lety.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.