V srdci Českého Švýcarska můžete navštívit indiánskou vesničku Rosehill

6. srpen 2014
Česko – země neznámá

Malá loučka za vsí jménem Růžová na Děčínsku na severu Čech vám nabídne pohled na několik teepee – indiánských stanů. Mezi nimi můžete zahlédnout Indiány v oděvu z jelenice, obuté do ručně šitých mokasín, občas i se slavnostní péřovou čelenkou. Přímo ve stanech pak uvidíte předměty denní potřeby – oblečení, nádobí, nářadí, zbraně, hudební nástroje, ozdoby, hračky. Dokonalé repliky původních věcí, dokonce s patinou kouře z ohýnku v teepee.

Dvě desítky let se Jan Bezek (zároveň indiánský náčelník jménem Četan) s přáteli zajímá o život původních obyvatel Ameriky. Nejen, že o nich sbírají informace, ale umějí i původní technologií vyrobit různé předměty, které Indiáni používali, a všechno vám v indiánské vesničce Rosehill rádi předvedou.

V jednom teepee si všechny indiánské předměty můžete osahat. Ale také si tu můžete hodit tomahawkem do klády, zastřílet si z luku a dozvědět se, jak to malí Indiáni měli těžké. Když klouček netrefil cíl, nedostal jíst. Tvrdé, ale jasné poučení pro život: neulovíš – nebudeš jíst.

Péřové ozdoby

Jinde si můžete zabubnovat na obřadní buben nebo ruční bubínek. Indiáni vás také naučí vyrobit lapač snů nebo náramek z jelenice. A můžete se i pokusit rozdělat oheň křesáním. Anebo sledovat u ohně Bizoní či Orlí tanec, vyslechnout obřadní píseň a nakonec si sami po indiánsku zazpívat a zatančit.

Nelehký život prérijních Indiánů

Život prérijních Indiánů měl kdysi před lety svá pevná pravidla. Například většina práce ležela na bedrech žen; stavěly teepee, vydělávaly kůže, šily a vyšívaly oblečení i mokasíny, vařily, staraly se o děti. Muži se zabývali hlavně lovem a v případě potřeby bojem. A jak náčelník z Rosehill Četan se smíchem poznamenává, měli tím pádem i víc času na vlastní zkrášlování – nosili dlouhé vlasy, ozdoby na krku i v uších.

Černý havran a náčelník Četan

Žádnému Indiánovi nesměl chybět jeho osobní amulet, váček s nějakým pro něj významným předmětem, který ho chránil před zlými silami. Ale musíme dodat, že život takového indiánského lovce a bojovníka nebyl lehký. Zkuste si představit, že třeba lov bizonů se odehrával takřka z bezprostřední blízkosti. Šíp nebo oštěp musel zvíře zasáhnout za levou lopatkou, aby pronikl do srdce a bizona co nejrychleji usmrtil.

Indiáni nelovili pro zábavu, ulovená zvěř poskytla všechno potřebné pro život. Od kůže přes maso, tuk, šlachy, kosti až k rohům či parohům – všechno dokázali zužitkovat. Nedílnou součástí života byly i obřady plné zpěvů a tanců s magickým podkresem bubnu a mušličkových chřestidel.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2518.7979752042856!2d14.289710916614297!3d50.85342524632719!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDUxJzE1LjQiTiAxNMKwMTcnMjAuNSJF!5e0!3m2!1scs!2s!4v1407315952732" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio