V Tisé na Ústecku obnovili pomník padlým v první světové válce

22. leden 2016
Česko – země neznámá

„Na paměť hrdinům, padlým, zemřelým a pohřešovaným za světové války 1914-1918. V cizině roztroušeni, v Tisé nezapomenuti.“ Tak zní dnešní nápis na pamětní desce obnoveného pomníku v obci Tisá na Ústecku.

Řadu českých obcí zdobí pomníky vojákům padlým za 1. světové války. A je potěšující, že v posledních letech se místní lidé starají, aby byly hezky upravené. Jedním z příkladů je pomník v Tisé na Ústecku, který se dostal i do projektu Má vlast cestami proměn.

Tisá přišla v první válce o 81 mužů. V září roku 1929 tam proto slavnostně odhalili pomník věnovaný těmto padlým a ve válečné vřavě ztraceným synům, manželům, otcům. Netrvalo dlouho a přehnala se nad ním druhá válečná doba.

V roce 1945 se odstranila původní deska se jmény i popisnými čísly domů, odkud jednotliví muži pocházeli. Pomník také dostal místo říšské hvězdu pěticípou. O jeho údržbu se nijak zvlášť nepečovalo a v 70. letech minulého století už byl značně poničený.

Rekonstrukce proběhla díky místním nadšencům

Projekt Má vlast cestami proměn se dotkl i Tisé a díky místním nadšencům z občanského sdružení a zdejšímu obecnímu úřadu prošel pomník v roce 2013 rekonstrukcí. Před ní bylo schodiště už doslova nebezpečné, a tak se vybudovalo zcela nové. Žulová konstrukce pomníku zůstala původní, stejně jako boční stěny schodiště. A přežily i dva rododendrony.

„Zdálo se nám důležité vrátit historickou paměť dnešním obyvatelům i návštěvníkům obce,“ říká starosta Tisé Jiří Jandásek

Nově se nainstalovala pamětní deska s česko-německým nápisem. A kolem cesty, která vede od hlavní silnice kolem kostela sv. Anny až k pomníku a dál do skal, jsou informační tabule. Návštěvník se dozví spoustu zajímavostí z historie obce i o horolezení, které tu začalo psát své dějiny.

„Zdálo se nám důležité vrátit historickou paměť dnešním obyvatelům i návštěvníkům obce,“ říká starosta Tisé Jiří Jandásek.

A jak se podařilo celou opravu financovat? Obecní rozpočet by na to samozřejmě nestačil, ale díky místní akční skupině Labské skály a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu při Ministerstvu zemědělství se podařilo získat podstatnou část peněz z programu Rozvoj venkova. Šlo o zhruba 170 tisíc korun z celkových 250 tisíc.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.