V třebíčském ekotechnickém centru promítají reálné atmosférické děje na obří kouli

Už sám název centra napovídá, že zde jde o energie. Návštěvník se tam dozví, odkud energii bereme, co všechno energii vyrábí a zpracovává. A to od historie až po žhavou současnost.

Prohlídka začíná u modelu skutečné větrné elektrárny. Kdo by čekal, že jde o pohon mlýna na obilí, je na omylu. Jsme přece v Třebíči. „Tohle je mlýn, který stojí tady v kopci a mlelo se v něm tříslo. Kůra na zpracování kůží,“ vysvětluje ředitel ekotechnického centra Karel Tomek.

Postupujeme v historii dál a dostáváme se k páře. „Podařilo se zachránit unikátní parní stroj i s čelem kotle. Je tady sbírka stabilních motorů, které fungovaly na kde co,“ říká Karel Tomek a ukazuje i na zrekonstruovanou parní lokomobilu, s jejíž opravou pomohli studenti místní střední školy.

Skutečná turbína předváděná ve zpomaleném provozu|foto: Irena Šarounová

O patro výš vstupujeme do království současné energetiky. Stojí tam malá větrná elektrárna, která se dokonce otáčí. Pod ní je k vidění malá část lopatky skutečné velké větrné elektrárny. Celá by se sem ani nevešla. „Tahle lopatka měla v celé délce čtyřicet metrů, což je víc než křídlo největšího Boeingu na světě,“ říká ředitel centra.

Projekce na kouli přenáší aktuální data z atmosféry

Další patro centra patří obuvnické historii Třebíče. Jsou zde stroje, na kterých v místní továrně lidé opravdu pracovali. Mnozí návštěvníci se poznávají na fotografiích a vzpomínají, jaká to tehdy byla dřina. „Tady je největší stroj, kterým obuvník vysekával jednotlivé součásti,“ ukazuje Karel Tomek. Nejsme v muzeu, takže si na všechno můžeme sáhnout a na tomto stroji si dokonce můžeme vyzkoušet pohyby, které musel dělník vydržet dělat celých osm hodin.

Jeden z obuvnických strojů. Na tomto si návštěvník může vyzkoušet, jak těžká práce to byla|foto: Irena Šarounová

Největším lákadlem Alternátoru je určitě velká projekční koule. Má v průměru více než dva metry a promítají na ni čtyři projektory. Efekt je úžasný. „Na té kouli ukazujeme různé jevy, které probíhají v zemské atmosféře, na planetě Zemi nebo vesmírných tělesech. Máme k tomu k dispozici asi šest set programů,“ vysvětluje Karel Tomek.

Zemědělské stroje|foto: Irena Šarounová

Systém je napojený na americkou agenturu pro oceány a atmosféru, odkud každé tři hodiny přicházejí aktuální data. „To znamená, že to není programátorem vytvořený model, ale pracuje s reálnými daty,“ doplňuje Tomek. Ve ztemnělé projekční místnosti se nám tak nad hlavami otáčí zeměkoule taková, jak vypadala z vesmíru před třemi hodinami. Program ale dokáže ukázat třeba i trasy lodí nebo letadel nebo jednotlivé planety sluneční soustavy.

Více informací najdete na www.alternator.cz.