V Třeboni mají vodárenskou věž od Jana Kotěry. Zabydlelo se v ní buddhistické umění

„Slavnostní otevření naší galerie ve věži proběhlo 19. května 2013 za přítomnosti Jeho Ctihodnosti Chamba Lamy D. Čojdžamce," říká Anudari Klečková, průvodkyně a zároveň dcera majitele zdejší sbírky umění. Její otec Milan Klečka má věž od města dlouhodobě pronajatou a na své náklady ji zrekonstruoval a vytvořil v ní Galerii mongolského buddhistického umění.

V sousedící budově založil Asijské kulturní centrum Třeboň a v plánu má ještě vybudování relaxačního centra s čajovnou „Wu-Wei“.

Vodárenská věž pro Třeboň byla vyřazena z provozu po druhé světové válce a poté byla uzavřena a nevyužita s výjimkou několika ojedinělých prohlídek a exkurzí.

Dnes je možné areál navštívit buď po telefonické dohodě, nebo o prázdninách v prohlídkové časy každý den v každou lichou hodinu od 11:00 do 17:00. „Nejvyšší část věže slouží jako rozhledna a je z ní krásný výhled do okolí, například na Novohradské hory nebo na Kleť," popisuje Anudari Klečková.

Věž vysokou 32 metrů postavili před více než sto lety podle plánů slavného architekta Jana Kotěry|foto: Jan Ciglbauer

V sousedství vodárenské věže je celoročně otevřen meditační park Zahrada soucitu s pietním památníkem věnovaným obětem druhé světové války a sochou ženského bódhisattvy uzdravení a soucitu Kuan-jin.

Architekt Jan Kotěra je autorem mnoha slavných staveb. Roku 1906 začal pracovat na souboru budov vodárny pro pražské předměstí Vršovice na katastru tehdejšího města Nusle a obce Braník. Soubor se skládá z čerpací stanice u řeky Vltavy v Braníku a vodárenské věže mezi Nuslemi, Pankrácí, Krčí a Michlí, kterou obklopují další tři obslužné budovy.

Úplně stejnou vodárenskou věž, navíc s artézskými studnami, realizoval Jan Kotěra pro jihočeskou Třeboň. Obvyklému obrazu průmyslové architektury se přiblížil skrze režné neomítané cihly a zvýrazněné tektonické články.