V Úsově stojí jeden z nejstarších hradních areálů severozápadní Moravy

30. duben 2015
Česko – země neznámá

Lovecko-lesnické muzeum na zámku v Úsově na Šumpersku v Olomouckém kraji je častým cílem výletů, zejména rodin s dětmi, které obdivují rozsáhlé sbírky. Mnohdy až na nádvoří návštěvníci zjistí, že se zámek nachází v areálu někdejšího hradu, který pravděpodobně patří k nejstarším v této oblasti.

Hrad v Úsově založil zeměpán v první polovině 13. století. Potvrzuje to nejstarší dochovaná zmínka z roku 1260, kdy byl držitelem úsovského panství olomoucký purkrabí Jiljí ze Švábenic. Historikové míní, že právě on byl stavitelem hradu, který se stal centrem osídlování severozápadní Moravy.

Část odborné veřejnosti se v posledních letech přiklání k myšlence, že ještě před stavbou hradu zde stávalo hradiště, případně dřevěná opevněná tvrz, která zajišťovala ochranu a správu území v době vzniku feudální správy. Žádný průzkum však zatím tyto domněnky nepotvrdil.

Už v polovině 14. století je v Úsově uváděno mýto, které potvrzuje, že tudy vedla obchodní stezka. To do jisté míry objasňuje i důvod, proč byl hrad postaven právě zde. Sloužil totiž nejen jako centrum panství ale i jako ochrana této stezky.

Při pohledu ze západu je hradní areál ještě mnohem znatelnější

Boskovicové věřili v ložiska stříbra

V 15. století získali panství do zástavy pánové z Vlašimi. Právě oni dali hradu podobu, která se zčásti zachovala dodnes, zejména zadní trakt areálu, jenž je chráněn mohutnou hradbou s válcovými věžemi. I proto vypadá Úsov ze severní strany spíš jako hrad. Erby pánů z Vlašimi zdobí starší část hradu, které se říká Vlašimský palác.

Na počátku 16. století se stal majitelem úsovského panství rod pánů z Boskovic. Ti koupili Úsov jako perspektivní základnu horního podnikání. Předpokládalo se, že v horách severně a východně od Úsova se ukrývá velké množství stříbra.

To se sice později nepotvrdilo, přesto Boskovicové drželi panství až do roku 1597, kdy se díky sňatkům dcer s Karlem a Maxmiliánem z Lichtenštejna dostalo do majetku tohoto rodu. Zajímavé je, že to bylo ještě před Bílou horou, a Úsov se tak stal základnou pro pozdější rozšiřování dominia konfiskacemi majetku nekatolické šlechty v okolí.

Vlašimský palác

Už Boskovicové začali s přestavbou hradu na zámek. Za třicetileté války byl areál navíc dobyt a vypleněn Švédy, a tak současnou podobu dostal zámek podle návrhů architekta Domenica Martinelliho právě za Lichtenštejnů. Dokončen byl v roce 1699.

Z původních sedmi zůstaly na hradě jen tři věže

Ze starého hradu se dodnes, kromě Vlašimského paláce, zachoval ještě Boskovický palác, část hradeb a také tři z původních sedmi věží. Právě ty dokládají, že hrad měl původně podobu tzv. francouzského kastelu, jehož věže zlepšovaly obranyschopnost pevnosti.

Nejznámější je Hladová věž, na které jsou dnes umístěny hodiny a která má jméno podle někdejší hladomorny. Dále se zachovala věž Vlašimka a také věž Severní. Na Vlašimském paláci zaujme reliéf štítonoše s erbem pánů z Vlašimi.

Zámek je dnes sídlem lovecko-lesnického muzea. Areál hradu se skrývá za ním

Část hradu je zpřístupněna veřejnosti. Ve Vlašimském paláci se nachází interaktivní expozice hádanek a her určených zejména dětem, v podzemí je pak poněkud strašidelné bludiště, kde nechybí had, čarodějnice, hastrman či hrabě Dracula. Za vidění stojí i expozice Lovecko-lesnického muzea, které je ojedinělé v celé Evropě.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1664.8601330247707!2d17.01386307017107!3d49.79915196254713!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x471215a1955ef031%3A0xaddabf6daef02b41!2zWsOhbWVja8OhIDQsIDc4OSA3MyDDmnNvdiwgxIxlc2vDoSByZXB1Ymxpa2E!5e1!3m2!1scs!2s!4v1430385575401" width="640" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.