V zimě za rybami. Jak se rybaří na ledu?
Vášniví rybáři chodí lovit i v zimě. Co si s sebou berou, která místa si vybírají a s kým se u vody potkávají? Zálibu pro otužilé a vytrvalé popsal Pavel Vrána z Českého rybářského svazu.
V zimě se loví takzvaně na dírkách. Musíte mít k němu zvláštní povolení a několik specifických potřeb: vrták, kterým se odvrtá vrchní vrstva ledu, hustší a řidší cedníky na odstranění ledové tříště, teplou vodu v termosce na prolévání otvoru, aby nezamrzl, karimatku na ležení, kostku polystyrénu na klečení, pokrývku přes hlavu, abyste pod vodu dobře viděli.
Při troše štěstí vás po vytvoření díry do ledu potěší především lososovité ryby, které zůstávají aktivní po celou zimu. K chytání používají rybáři nejčastěji marmyšky a další podobné nástrahy. Záleží, jaká jsou povolení na konkrétním rybářském revíru.
Speciální nástrahy
Většinou se loví malým krátkým prutem, s malým navijákem a drobnými nástrahami. Tam, kde je povoleno přikrmování, můžete zkusit přikrmovat, ať už různými tekutými nástrahami nebo i tabletami, případně jinými speciálními produkty. Jako nástrahu se používají speciální těsta, která obsahují hodně proteinů a jsou barevně výrazná. Někdy obsahují glitry - třpytí se a ryby je lépe vidí.
Metabolismus, především kaprovitých ryb, je v zimě zpomalený. Ale lososovité ryby jako pstruh duhový nebo siven americký jsou neustále při chuti. Milují studenou vodu a nižší teploty jim vyhovují.
Pokud nezamrzne, rybáři se v zimě shromažďují i pod čistírnami odpadních vod nebo pod jinými zdroji tepelného znečištění. V těchto místech ryby přijímají potravu celoročně a mají nastartovaný metabolismus, lze je proto zastihnout ve větším množství.
Rybáři se čím dál častěji u vody potkávají nejen s kormorány, ale i s bobry, kteří přicestovali po Berounce už i do Prahy. Život s hlodavci má pro rybáře svá pozitiva i negativa. Bobr se například rozhodne, že se některý rybník nebude vypouštět a do výpustního zařízení umístí velké množství různých předmětů. Rybník pak nelze vylovit a zábrany se musejí odstraňovat těžkou technikou. „Nebo se naopak rozhodne, že by nějakou hrází měl vést tunel a vyhrabe nám tam svou noru. A tak nám může doslova vypustit rybník v předstihu,“ usmívá se Pavel Vrána.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.