Václav Hájek z Libočan napsal Kroniku českou. Čerpal z mnoha pramenů a kde chyběla fakta, se spolehl na svou fantazii
Nejvýznamnějším dílem historika Václava Hájka z Libočan je Kronika česká. Přesné datum Hájkova narození není známo, víme jen, že to bylo koncem 15. století.
Jeho rodina náležela k nižší šlechtě. Hájek se stal knězem, nejprve utrakvistickým, později katolickým. Vystřídal několik působišť, byl děkanem na Karlštejně, správcem Vyšehradské kapituly, působil také jako farář na Tetíně, kde pravděpodobně začal pracovat na své česky psané kronice. Psal ji několik let. Barvitě v ní popisuje české dějiny od roku 644, kdy podle něj začalo slovanské osídlení českých zemí, a končí korunovací Ferdinanda Habsburského v roce 1527.
Autor čerpal z dlouhé řady pramenů: studoval české i cizí kroniky, listiny a zemské desky, ale neváhal zabrousit i do lidových tradic a pověstí. Tam, kde mu chyběla fakta, se spolehl na svou fantazii.
Roku 1539 byla kronika hotová. I když to bylo úspěšné dílo, bohatství jeho autorovi nepřineslo. Václav Hájek z Libočan dokonce získal královské privilegium na hledání pokladů, aby se mohl vymanit z dluhů. Poslední léta života strávil v klášteře dominikánek v Praze na Starém Městě a zemřel v roce 1553.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
