Valašské muzeum v přírodě patří folkloru. Najdete ho v Rožnově pod Radhoštěm

26. srpen 2016
Česko – země neznámá

Vlastně se přesně neví, odkud se objevili Valaši. Někdo říká, že patří k Rumunům, jiní tvrdí, že Valaši jsou staří Slované. Jisté je, že v 16. století se na valašských kopcích usídlili lidé ze sousedních uherských karpatských pohoří. A přivezli sebou mnohé dobroty.

Noví obyvatelé sebou přivezli valašky, odolné hrubovlnné ovečky, z jejichž mléka vytvářeli chutný sýr, takzvaný valašský parmezán. Na Valašsku tedy vznikl společný národ karpatských horalů, který se časem specializoval ještě na údajně nejlepší slivovici u nás i v cizině.

Valachům je věnované i muzeum v Rožnově pod Radhoštěm, které hrdě nese štempl národní kulturní památky. Nejstarším a nejnavštěvovanějším areálem je zde Dřevěné městečko, které prezentuje způsob života na malé obci v období od poloviny 19. století až po první čtvrtinu 20. století. Pokud vás zajímá ruční výroba kamenných brousků, dlabání dřevěných domácích výrobků a další lidová řemesla, sem by měli mířit vaše kroky.

Naopak nejmladší část Valašského muzea v přírodě představuje Mlýnská dolina, kde se od roku 1982 sdružují technické stavby fungující převážně na vodní pohon. Najdete zde lisovny, valchy, mlýn, pily i výstavu různých forem dopravních prostředků, které se využívaly v zemědělství, lesnictví nebo obchodní činnosti.

Národní kulturní památku navštíví 26. srpna také Pavel Kudrna s Arturem Kubicou. Hovořit budou například s etnografkou Lenkou Drápalovou, Milanem Gesierichem, se kterým se zaměří na údržbu starých dřevěnek jako za starých časů, nebo Miroslavem Urbanem, místním včelařem.

autoři: ak , Martin Čuřík
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.