Ve Štáflově chalupě v Havlíčkově Brodě voní dávné časy i staré knihy
Nedaleko centra Havlíčkova Brodu na Vysočině stojí chalupa, kterou byste čekali spíš na vesnici. Bílé zdi s malými okny, dřevěná střecha a nade dveřmi nápis: Antikvariát – Štáflova chalupa. Pokud vás zajímá lidová architektura, vstupte dovnitř. A jestli jste spíš na knížky, jste také vítáni. Ve Štáflově chalupě najdete obojí.
Štáflova chalupa je stará skoro pět set let. Je nejen nejstarší chalupou na Vysočině, ale zřejmě i v celé republice. Kdysi tady možná bývala katovna. Napovídají tomu dvě černé kuchyně. Tehdejší kati totiž často léčili nemocné a nemohli své lektvary vařit v jedné a té samé kuchyni, ve které připravovali jídlo.
Ve Štáflově chalupě jako by se zastavil čas. Je v ní i takzvaná dymná jizba. „To byla místnost, kde bylo otevřené ohniště, na kterém se vařilo a kterým se vytápělo. Kouř stoupal nahoru a odcházel dymníkem ven,“ ukazuje průvodce Martin Hocke.
Okna obyvatelé vycpávali slámou i hnojem
Dymník bylo šikmé okno v horní části protější zdi. Dnes to vypadá, jako by bylo zkřivené stářím chalupy. Ve skutečnosti je ale takto zabudováno do zdi úmyslně. Ohniště bylo vždy vpravo ode dveří. „Protože jen tam se věřilo, že je oheň dobrý sluha a ne špatný pán,“ vysvětluje Martin Hocke.
Zajímavý je i způsob zavírání malých okének. Nemají totiž žádné panty. Okna drží z každé strany dřevěné obrdlíky. Dnes jsou zasklená, dříve ale lidé na sklo neměli peníze. Používali proto různé blány z vnitřností zvířat, mastné mázdry, pergameny nebo papíry. „Na zimu šla všechna romantika stranou. Okna vycpávali slámou, hnojem, zbytky látek, zkrátka co bylo po ruce,“ vysvětluje průvodce.
Za zmínku stojí i originální povalový strop nebo zárubně dveří, kterými by vzpřímeně sotva prošel metr a půl vysoký člověk. „Dřív když byl sto šedesát centimetrů vysoký chlap, tak to už byl statný rytíř,“ říká Martin Hocke.
Dnes je ve Štáflově chalupě antikvariát, který má díky zachovanému a opečovávanému historickému prostředí úžasnou atmosféru. Lidé sem chodí nejen hledat knihy, gramofonové desky, noty nebo obrazy, ale třeba i jen posedět u kávy nebo čaje a popovídat si o životě.
Možná by bylo vhodné vzpomenout i na rodinu, po které dnes chalupa nese své jméno. Štáflovi byli poslední majitelé chalupy. Tento rod se ve zdejším kraji dostal do podvědomí zejména díky uměleckým dílům malíře Arnošta Štáfla a grafika Otakara Štáfla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Švédsko je relativně uzavřené vůči migrantům. Útok v Örebro může vést k mírnění diskusí, míní politolog
-
ONLINE: Zelenskyj by při mírovém jednání Rusku nabídl výměnu území. Vzdal by se části Kurské oblasti
-
Izrael obnoví boje, pokud Hamás do soboty nepropustí další rukojmí, řekl Netanjahu
-
Psychologům na Slovensku hrozí zákaz politických projevů. Návrh podala sestra premiéra Fica