Ve starobylé bohdanečské rybniční soustavě se chovají údajně nejchutnější kapři

Na přelomu 15. a 16. století připadlo pardubické panství bohatému moravskému rodu Pernštejnů. Ti zde začali rozvíjet tehdy oblíbené rybniční hospodaření. V roce 1490 přikročili k dobudování Opatovického kanálu, který zčásti postavili mniši ze zaniklého opatovického kláštera.

Bohdanečský kapr je díky kvalitnímu krmení chutný|foto: Lukáš Peška

Pernštejnové kanál, svého času největší vodní dílo v Čechách, využívali k napájení rybníků. Z původních 230 se jich do dnešní doby zachovalo asi jen třicet a na největším z nich, Bohdanečském rybníku, je vyhlášena přírodní rezervace s hnízdištěm vzácných druhů vodního ptactva. Jeho rozloha je více než sto hektarů.

Bohdanečský kapr, kterého rybáři v pernštejnských rybnících chovají dodnes, má vynikající chuť, danou zejména kvalitním podložím rybníků, tudíž i kvalitním planktonem, a také dobrými vlastnostmi polabského obilí, kterým rybáři kapříky krmí. Nejlepším způsobem úpravy je podle nich pečení s kapkou olivového oleje a s bylinkami.

Už se mrskají. Šup s nimi na pekáč|foto: Lukáš Peška

Kolem soustavy bohdanečských rybníků vedou přírodní pěšinky, ale i naučná stezka. Zejména podzimní procházky podél toku Opatovického kanálu, který lemují starobylé pernštejnské duby a jen o něco málo mladší lípy, působí díky hře barev malebným dojmem.