Ve Velké Lhotě stojí poslední dochovaný kostel postavený podle tolerančního patentu

Kromě toho byl kostel svého času také domovem českého prozaika a evangelického kněze - Jana Karafiáta, autora slavných Broučků, který zde působil 20 let. Kostel je posledním dochovaným kostelem v původní toleranční podobě. Dodnes slouží svému účelu a pravidelně se v něm konají bohoslužby. V roce 2008 byl zařazen mezi národní kulturní památky.

Kostel byl otevřen v roce 1783, dva roky po vydání tolerančního patentu. Podle něj nesměly být evangelické kostely nápadné, nesměly mít věže, zvony, žádné sakrální označení ani velká okna, musely stát na odlehlých místech a vchody nesměly směřovat ke středu obcí. Šlo o jediný povolený evangelický kostel na Vsetínsko-Rožnovském panství.

Původně měl velkolhotský kostel hliněnou podlahu, věřící seděli na trámech, které byly přibité po obvodě stavby. Lavice si zhotovovaly jednotlivé rodiny samy, každá z těch lavic dodnes některé rodině patří. Podle zasedacího pořádku sedí ženy v kostele dole a muži nahoře. Káže se z kazatelny, která pochází z roku 1839. Kostel nebyl nikdy ničím osvětlený a tak tomu je i dnes. Během fungování kostela se zde vystřídalo na dvě desítky farářů.

Kostel ve Velké Lhotě|foto: Saskia Mišová

Kostel ve Velké Lhotě má jednoduchý obdélníkový půdorys, mansardová střecha je krytá ručně štípaným šindelem. Stěny, lavice a pavlače jsou natřeny bílou a šedou barvou. Jedinou výzdobou kostela jsou tři citáty z Bible, umístěné na stropě a po stranách kazatelny. Z dnešního hlediska je dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě světovou raritou, protože všechny podobné kostely byly zbourány.