Ve Velkých Losinách na Šumpersku vyrábějí ručně papír už více než 400 let

6. březen 2015
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Současné budovy ruční papírny pocházejí z počátku 19. století

Velké Losiny na Šumpersku v Olomouckém kraji jsou lázeňským městečkem s množstvím penzionů a rekreačních zařízení. Turisty tam láká renesanční zámek postavený pány ze Žerotína, termální koupaliště a lázeňské prameny, které jsou známé už odpradávna. Neméně zajímavou expozici však nabízí také zdejší ruční papírna, která je nejstarší dosud provozovanou manufakturou v Evropě a jejíž kořeny sahají až do 16. století.

První papír byl vyroben v Číně v prvním století našeho letopočtu, kdy se úředník císaře Han Ho Ti z provincie Hunan v jižní Číně Tsai Lun pokusil nahradit neskladné a málo trvanlivé destičky v císařské knihovně jiným, vhodnějším materiálem. Po mnoha pokusech vyrobil kaši obsahující dřevěnou kůru, konopné odpady a zbytky rybářských sítí, která se po uschnutí stala prvním použitelným papírem.

V osmém století se díky válkám dostalo tajemství výroby papíru nejprve do arabských zemí a odtud ve 12. století do Španělska. České země si však na první papír musely ještě chvíli počkat. První písemnou zprávu, která má vztah k výrobě papíru v Čechách, najdeme v listině krále Vladislava II., podle níž panovník povolil mlynáři opata cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi, aby „týž mlynář šatuov starých, kteréž k dělání papíru příslušejí, jinam ze země voziti a prodávati nedopúštěl, než sám, aby je kupoval a papier z nich pro obecný užitek země České dělal“.

Holendr, na kterém se mele bavlněný odpad na papírovinu

Papír se vyráběl ze starého textilu

Tím se dostáváme k technologii výroby papíru v dávných časech. Ten se totiž dělal ze starého textilu. A tak se sbíraly staré hadry a vozily do papíren, které vyrůstaly na březích řek. K výrobě papíru bylo potřeba i hodně vody – na pohon strojů i na máčení papíroviny.

To vše nabízelo i jesenické podhůří, a tak se v době rozkvětu panství ve Velkých Losinách ve druhé polovině 16. století jeho majitel, Jan mladší ze Žerotína, rozhodl přivydělat si výrobou papíru. První zmínka o papírně pochází z roku 1591. A právě tento letopočet je dodnes uváděn na vodoznaku na zdejších výrobcích.

Už v roce 1603 Jan mladší ze Žerotína podnik dědičně pronajal prvnímu známému losinskému papírníkovi Ondřeji Klugovi. Ten kromě psacích papírů produkoval také lepenku a zásoboval celé okolí. V roce 1673 se majitelem a papírnickým mistrem ve Velkých Losinách sňatkem s vdovou Barborou stal Kryštof Göttlicher. Jeho žena Barbora byla v roce 1675 obviněna v nechvalně proslulých čarodějnických procesech a v roce 1680 jako jedna z prvních obětí upálena.

Některé stroje dodnes pohání transmise

Na konci 17. století se papírna potácela v dluzích, a tak ji opět odkoupila žerotínská vrchnost a investovala do modernizace provozu. Mimochodem, v roce 1729 pořídila tehdy převratný vynález - holendr - k přípravě papíroviny. Jednalo se o patrně první zařízení tohoto druhu na Moravě.

Továrna se na pokraji krachu octila podruhé

I přes snahu Žerotínů se papírně nepodařilo dosáhnout kýženého zisku, za což mohla hlavně velká konkurence v okolí. Roku 1778 toho měl hrabě Jan Ludvík ze Žerotína dost, podnik prodal dosavadnímu nájemci - papírnickému mistru Matyáši Wernerovi, který jej po dlouhé době přivedl k období rozkvětu a prosperity. Pustil se také do přestavby původní papírny do dnešní pozdně barokní a klasicistní podoby.

Investice i rozvoj strojní výroby papíru ji ale po čase opět přivedly na pokraj krachu. Ve Velkých Losinách se produkci ručního papíru podařilo udržet díky podnikavosti Antona Schmidta st., jehož rodina papírnu koupila roku 1855. Rodina Schmidtů vlastnila papírnu až do roku 1945 a pomohla jí přežít v této unikátní podobě až do současnosti.

Zámek ve Velkých Losinách byl sídlem zakladatele papírny Jana ml. ze Žerotína

Papír se zde dodnes vyrábí stejným způsobem jako před staletími. Jen staré hadry nahradil bavlněný odpad, který se v holendru namočí, promele a podrtí. Odsud se papírovina přepouští do kádí, které následně slouží čerpačům k nabírání papíroviny na síta. Na jejich zručnosti záleží kvalita výsledného papíru. Ten se ze sítí překlopí na vlněné podložky a na lisu se z něj následně odstraní přebytečná voda. Poté papír putuje na půdu papírny, kde se suší stejně jako před mnoha lety.

Velkolosinský papír používají nejen umělci, ale jsou na něm psány i diplomatické dokumenty či významné doklady, například z prezidentské kanceláře. Výroba i historie však není ukryta za starobylými zdmi papírny. Do zdejšího muzea i do manufaktury mohou vstoupit i turisté a obdivovat důmyslnost ruční výroby papíru.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1649.257110093163!2d17.03819921341691!3d50.02962359133252!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x47121c3897f6d363%3A0xe2b291c7efe41008!2sU+pap%C3%ADrny+10%2C+788+15+Velk%C3%A9+Losiny!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1425638717444" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.