Ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře se razily slavné stříbrné pražské groše
Středočeské město Kutná Hora bylo po několik staletí střediskem hospodářské moci českého státu. V době vrcholu rozkvětu Kutné Hory se tu ročně vytěžilo 3 až 5 tun stříbra, což pokrývalo devadesát procent české a jednu třetinu Evropské těžby.
O jejím bohatství svědčí i fakt, že z peněz plynoucích do královské pokladny právě z Kutné Hory, byla financována mimo jiné přestavba Pražského hradu.
Na přelomu 14. a 15. století se Kutná Hora dokonce stala sídelním městem krále Václava IV. Už na konci 13. století bylo nutné vytěženou stříbrnou rudu bezpečně uložit, dohlížet na její zpracování i samotné ražení mincí. A pro panovníka bylo samozřejmě nejjistější, když měl vše pod kontrolou.
Proto Václav II. už koncem 13. století založil Vlašský dvůr. „Vlašský“ proto, že tam byli nejprve povoláni zkušení vlašští mincíři a pregéři z města Florencie. A právě tady se od roku 1300 v důsledku Václavovy mincovní reformy razil tzv. pražský groš, oblíbená mince, se kterou se platilo po celé střední Evropě.
Vlašský dvůr se tak už za vlády Václava II. stal jedinou státem řízenou mincovnou a v dobách největšího rozkvětu města sloužil též jako sídlo panovníka při jeho pobytu v Kutné Hoře. Odehrálo se tu mnoho důležitých událostí a setkání.
Mezi nejdůležitější patří setkání Václava IV. s bratrem Zikmundem, zvolení Vladislava Jagellonského českým králem roku 1471 či podepsání tzv. Kutnohorského dekretu, který zaručoval stejná práva česky mluvícím studentům na Karlově univerzitě v Praze.
Ve Vlašském dvoře si můžete nejen prohlédnout královský palác - královskou kapli i audienční síň a především bývalou královskou mincovnu, kde je nyní expozice mincovnictví. Můžete se také podívat na ukázky ražení mincí.
Celý postup vám ukáže pregéř v dobovém kostýmu. Zájemci si mohou pražský groš vyrazit sami – sice ne do stříbra jako kdysi, ale i ten hliníkový určitě udělá radost. Je nutné si ale ražbu předem objednat. Vlašský dvůr v Kutné Hoře je otevřen celoročně.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Politoložka: Trafiky a handly. Neúspěch Zemanové a Baxy jako vzkaz prezidentovi, aby se v Senátu dohodl
-
‚Svoboda má svou hranici.‘ Přečtěte si, proč soud uložil Vrabelovi podmínku za šíření poplašné zprávy
-
Soud v kauze Peterkové přerušil jednání. Její příznivci vylomili dveře, musela zasahovat stráž a policie
-
Požár v rakouské nemocnici zřejmě způsobila cigareta. Plameny si vyžádaly život tří pacientů