Velikonoční pondělí na Slovácku
Moravské Slovácko je region, kde jsou dávné zvyky a tradice stále živé. A platí to i pro obchůzky na Velikonoční pondělí. V tomto regionu se jim říká šlahačka nebo mrskačka a začínají už časně zrána.
Muži se na ně oblékají do krojů a obcházejí dům od domu ve skupinách a se zpěvem. Často nosí společnou obří pomlázku, jíž se na Slovácku říká tatar nebo korbáč, dosahující délky dvou až tří metrů. Kromě toho má každý svůj vlastní, živý a vlastnoručně upletený.
Za pomlazení žen v podobě vyšlehání nebo vymrtkání tatarem či korbáčem dostávají slivovici, víno, mašle a samozřejmě malovaná vajíčka. Dívky a žena mna Slovácku na Velikonoční pondělí na "mrskáče" čekají a cítí se dotčeny, pokud nebyly navštíveny a vymrskány.
Šlehání čerstvými pruty přenáší do ženy sílu a krásu probouzející se přírody a věří se, že po vyšlehání zůstane dotyčná celý rok zdravá, krásná a uchová si plodnost. Tradiční pondělní obchůzky byly v posledních dvou letech narušeny pandemií koronaviru. Připomínku toho, jak vypadají za normální situace, natočila Markéta Ševčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.