Velvarskou bránu ve Slaném zakončuje 13 metrů vysoká špice s větrným kohoutem

20. březen 2017
Česko – země neznámá

Královské město Slaný ve Středočeském kraji vzniklo na staré obchodní cestě, která vedla od Žatce a Loun k Praze. Název město získalo díky slanému prameni, který byl nalezen pod dnešní Slánskou horou. V době předhusitské město vybudovalo opevnění, včetně čtyř věžovitých městských bran. Z nich se dodnes dochovala pouze Velvarská brána.

Zatímco kdysi byla nejvýstavnější tzv. Pražská brána, skrz kterou vedla k hlavnímu městu nejdůležitější obchodní stezka, stát zůstala jen Velvarská brána, která má dnes mimořádnou hodnotu. Zachovala se v původní podobě tak, jak byla vystavěna za krále Jiřího z Poděbrad.

Kdo branou prochází a na okamžik se u ní zastaví, uvidí mnoho detailů, které jsou připomínkou rušného života v jejím okolí. V kamenech po stranách jsou vidět šrámy od kol projíždějících vozů. Na stavbě pracovalo mnoho kameníků, kteří označovali své dílo, a jsou dodnes v mnoha kamenech malé vytesané značky. Zajímavostí je také obrovský původní dřevěný trám z doby krále Jiřího z Poděbrad, na kterém byla zavěšená mohutná dřevěná vrata.

Velvarská brána se původně skládala z vlastní brány, předbraní s cimbuřím a mostu přes suchý příkop. Chránila ji po levé straně ve směru z Velvarského předměstí ještě bašta. Brána má celkem čtyři patra, která využívali obránci města.

Loga kameníků

Uvnitř věže dnes sídlí expozice o historii obranného systému města Slaný. Největší zážitek čeká ale její návštěvníky v nejvyšším patře. Věž je vysoká 38 metrů. Přitom samotná špice věže, ve které je překrásný gotický krov, má přibližně 13 metrů. I tady se dochovaly původní trámy z jedlového dřeva. Datovány jsou do 50. let 16. století. Krov se nedávno dočkal opravy a ukázalo se, že trámy do sebe zapadají v zajímavých geometrických hvězdicovitých útvarech.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.