Vernerův mlýn v Brlohu na severu Čech neběží na vodu, ale na elektromotor

23. červenec 2014
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Část po revitalizaci

Nenechte se odradit dalším cílem našich toulek. Zavedeme vás totiž do Brlohu. Ale nemusíte se ničeho bát, je to Brloh s velkým B, malá obec na Lounsku na severu Čech. Na jejím okraji stojí Vernerův mlýn - jeden z mála dochovaných starobylých mlýnů ve zdejší oblasti. Jeho existence sahá až na začátek 18. století. A pozoruhodný je zejména ze dvou důvodů. Jednak má zachovalé technické vybavení a jednak se našlo i dost nadšenců, kteří celý objekt postupně revitalizují.

Mlýn původně patřil cítolibskému panství a vystřídaly se v něm čtyři významné mlynářské rody – Kopřivovi, Haberzettlovi, Sochorovi a Vernerovi. Jeden z Kopřivů tu má dokonce pamětní desku, i když z mlynařiny zběhl k hudbě a stal se zakladatelem významné citolibské skladatelské školy. A posledně jmenovaný rod, Vernerovi, tu vlastně působí dodnes.

Ani zdejší obec se nevyhnula kolektivizaci, ale mlýn (v tomto případě naštěstí) přestal mouku mlít už v roce 1940, a tak o něj nemělo vzniklé družstvo zájem. Vlastník mlýna Bohumil Verner tak ve mlýně dožil a ani jeho následovníci nezničili ani nevyhodili zdejší technologické vybavení.

Naftový motor

Mlýn bez vody

Dodnes tak můžete krůček po krůčku sledovat cestu žita či pšenice celým složitým procesem čištění a mletí. A nezasvěcený člověk jen žasne. Zrno putovalo třemi patry stále nahoru a dolů přes různé vysévače, které ho zbavovaly nežádoucích příměsí. Dále přes tarár, kde proud vzduchu odděloval prach a přes tzv. koukolník, který odděloval malá zrnka plevelného koukolu, máku či vikve. Teprve pak se dostalo do loupačky a odtud znovu putovalo vzhůru do zásobníku mlecí stolice.

Pozoruhodný je i pohon. I když je Vernerův mlýn vodní, vodu byste tu hledali marně. Uvidíte sice náhon, stavidla i mlýnské kolo, ale vodu nikde. Meliorační práce v 60. letech totiž odvedly tok Smolnického potoka a Vernerův mlýn tak přišel o přírodní pohon. Ale už od počátku minulého století to měl zdejší mlynář pro případ malé vody vymyšlené a mlýn má pohon náhradní – naftový motor Laurin-Klement. Později přibyl i modernější elektromotor.

Mlýnské kolo

V roce 2007 byl Vernerův mlýn prohlášen za kulturní památku a současní majitelé – přímí potomci mlynářského rodu Vernerů, Stanislava Ševčíková a Zdeňka Vernerová - celý objekt postupně revitalizují a také se rozhodly ho zpřístupnit veřejnosti. Pořádají se tu velikonoční slavnosti, na podzim se vaří kdoulová marmeláda, před Vánocemi se zas připravují adventní věnce a mlýn si můžete prohlédnout také o letních víkendech.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m14!1m8!1m3!1d10189.504286091395!2d13.821949249999685!3d50.32223465905879!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470a31b212c3a47d%3A0xec30f09cdb261f22!2sVerner%C5%AFv+ml%C3%BDn+o.p.s.!5e0!3m2!1scs!2s!4v1406108275974" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio