Vernerův mlýn v Brlohu na severu Čech neběží na vodu, ale na elektromotor

23. červenec 2014

Česko – země neznámá

Nenechte se odradit dalším cílem našich toulek. Zavedeme vás totiž do Brlohu. Ale nemusíte se ničeho bát, je to Brloh s velkým B, malá obec na Lounsku na severu Čech. Na jejím okraji stojí Vernerův mlýn - jeden z mála dochovaných starobylých mlýnů ve zdejší oblasti. Jeho existence sahá až na začátek 18. století. A pozoruhodný je zejména ze dvou důvodů. Jednak má zachovalé technické vybavení a jednak se našlo i dost nadšenců, kteří celý objekt postupně revitalizují.

Mlýn původně patřil cítolibskému panství a vystřídaly se v něm čtyři významné mlynářské rody – Kopřivovi, Haberzettlovi, Sochorovi a Vernerovi. Jeden z Kopřivů tu má dokonce pamětní desku, i když z mlynařiny zběhl k hudbě a stal se zakladatelem významné citolibské skladatelské školy. A posledně jmenovaný rod, Vernerovi, tu vlastně působí dodnes.

Ani zdejší obec se nevyhnula kolektivizaci, ale mlýn (v tomto případě naštěstí) přestal mouku mlít už v roce 1940, a tak o něj nemělo vzniklé družstvo zájem. Vlastník mlýna Bohumil Verner tak ve mlýně dožil a ani jeho následovníci nezničili ani nevyhodili zdejší technologické vybavení.

Naftový motor|foto: Stanislava Brádlová

Mlýn bez vody

Dodnes tak můžete krůček po krůčku sledovat cestu žita či pšenice celým složitým procesem čištění a mletí. A nezasvěcený člověk jen žasne. Zrno putovalo třemi patry stále nahoru a dolů přes různé vysévače, které ho zbavovaly nežádoucích příměsí. Dále přes tarár, kde proud vzduchu odděloval prach a přes tzv. koukolník, který odděloval malá zrnka plevelného koukolu, máku či vikve. Teprve pak se dostalo do loupačky a odtud znovu putovalo vzhůru do zásobníku mlecí stolice.

Pozoruhodný je i pohon. I když je Vernerův mlýn vodní, vodu byste tu hledali marně. Uvidíte sice náhon, stavidla i mlýnské kolo, ale vodu nikde. Meliorační práce v 60. letech totiž odvedly tok Smolnického potoka a Vernerův mlýn tak přišel o přírodní pohon. Ale už od počátku minulého století to měl zdejší mlynář pro případ malé vody vymyšlené a mlýn má pohon náhradní – naftový motor Laurin-Klement. Později přibyl i modernější elektromotor.

Mlýnské kolo|foto: Stanislava Brádlová

V roce 2007 byl Vernerův mlýn prohlášen za kulturní památku a současní majitelé – přímí potomci mlynářského rodu Vernerů, Stanislava Ševčíková a Zdeňka Vernerová - celý objekt postupně revitalizují a také se rozhodly ho zpřístupnit veřejnosti. Pořádají se tu velikonoční slavnosti, na podzim se vaří kdoulová marmeláda, před Vánocemi se zas připravují adventní věnce a mlýn si můžete prohlédnout také o letních víkendech.

autor: Stanislava Brádlová