Víno v židovské tradici

O vinicích obdělávaných Židy existují doklady již z období druhého jeruzalémského chrámu od 5. století před občanským letopočtem a soudě podle Talmudu, nebylo jich málo. Jak se v něm píše, „v Zemi Izraele není hroznů, které by nemuseli sklízet všichni ve městě“.

Vinařství se Židé později věnovali i v diaspoře, především ve Středomoří. Není přitom bez zajímavosti, že i jeden z nejvýznamnějších komentátorů Tóry, ve Francii žijící rabi Šlomo Jicchaki, zvaný Raši, se ve 12. století živil jako vinař. Na území dnešního Německa a ve východní Evropě se zase Židé významně podíleli na obchodu s vínem. A ovšem, o víně se píše v Tóře.

Podle Bible se pěstování vína věnoval jako první Noe a k vinařství a výrobě vína se váže hned několik dalších biblických pasáží. Pití vína také provází mnoho židovských náboženských zvyklostí. Nesetkáme se s ním jen při posvěcení šabotového dne odpočinku a některých dalších svátků, ale též při jejich ukončení.

Zvláštní místo mu připadá při svátku Pesach a svatebním obřadu a je též zvykem pít víno po vykonání náboženského nařízení. Vždy se přitom jedná o úkon v pití velice střídmý. Jak totiž výmluvně naznačují již biblická Přísloví nebo kniha Kazatel, pouhou zálibu v pití vína židovská tradice odmítá.

Určitou výjimku představuje svátek Purim – oslava záchrany Židů před vyhlazením v Perské říši ve 4. století před občanským letopočtem. O Purimu je pití většího množství vína přímo doporučeno, i když ani v tomto případě není radno zapomínat, před čím židovská náboženská literatura opakovaně varuje.

„Vyhni se vínu, vyhneš se hříchu,“ čteme v Talmudu. „Vchází víno, vychází tajemství,“ praví též jeden z midrašů, starých židovských textů, které v nových souvislostech osobitě rozvíjejí slova Tóry. 

K takovým textům patří i midraš o tom, jak Satan vysazoval vinici. Na její půdě nejprve zabil ovci, lva, vepře a opici. A midraš pokračuje: „Po jedné sklence vína je člověk mírný jako ovečka. Po dvou se vychloubá a cítí se silný jako lev. Když člověk vypije tři nebo čtyři poháry vína, podobá se opici – poskakuje, zpívá, chová se neslušně. A když se zpije, je jako vepř.“

Přesto – židovská tradice není k vínu vždy tak příkrá. Vždyť v židovské části Bible můžeme najít i větu, že „víno je k radosti bohům i lidem“, a Talmud vínu přiznává i léčebné účinky. Jak praví: „Staré víno prospívá očím, srdci i střevům.“