Vísecká rychta v Kravařích je největší roubenkou u nás. Ukazuje život našich předků na severu Čech

10. květen 2026

Největší roubenou stavbou u nás je Vísecká rychta v městečku Kravaře na Českolipsku v Libereckém kraji. Její původ se datuje do počátku 16. století, kdy usedlost koupil Adam Kern. Současná podoba roubenky je z roku 1797, kdy ji nechal přestavět Václav Kern. V poválečných letech patřila rychta místnímu JZD, za jehož působení téměř zanikla. Roku 1986 v ní byla po rozsáhlé rekonstrukci otevřena expozice lidové architektury a bydlení v severních Čechách.

„Vísecká rychta byla sídlem rychtáře, který zde vykonával svoji funkci. V přízemí byla rychtářská světnička, kde se žilo, spalo, jedlo, slavili se Vánoce, Velikonoce a lidové zvyky,“ říká Marek Hofman, vedoucí Vísecké rychty, která je dnes pobočkou Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

Velké světnice jsou v rychtě tři, jedna v přízemí a dvě v patře. V přízemí je i řada dalších menších prostor, černá kuchyně, výminkářská světnička a hospodářské prostory, ve kterých jsou dnes umístěné jednotlivé expozice, například o zpracování mléka v kvelbu neboli spižírně nebo jak praly a žehlily naše babičky v bývalém chlévě.

Nad schody do prvního patra je síň, ze které se vstupuje do různých místností, jak zprava, tak zleva. „Ve dvou velkých síních je k vidění malovaný nábytek, stoly, postel, kolébka a podobně. Včetně nejstarší skříně z 18. století, konkrétně z roku 1761. Ta je na rychtě vlastně nejstarším exponátem, starším než rychta sama,“ říká Marek Hofman.

V jedné z místností uvidíte i starodávnou kolébku

Vísecká rychta má ještě jedno patro a také velkou půdu, kde se v minulosti sušil chmel, protože Kernové byli významnými pěstiteli chmele. Ten se sušil i v pěti komorách v prvním patře. Dnes jsou v nich expozice, které představují tradiční způsoby obživy obyvatel Českolipska. Obilnářství, přádlavství a tkalcovství nebo tesařství.

„Nesmíme zapomenout na venkovní expozici v přístřešku, kde návštěvníci stroje, které se používali při práci na poli – pluhy, secí stroje, smyky a různé typy sekaček,“ dodává Marek Hofman.

Harampádí nebo poklad. To je expozice zemědělství

Když už jsme zmínili, že Vísecká rychta patří mezi největší roubená stavení u nás, tak dodejme její rozměry. Na délku má 32,34 metru, na šířku 11,43 metru a na výšku 14,52 metru. Během poslední rekonstrukce dostala rychta novou střešní krytinu, kdy šindele nahradila bobrovka, byly zesíleny krovy a také vymazány spáry a natřeny štíty. A vznikla i nová expozice Chalupy herců, muzikantů a zpěváků na Českolipsku. Vísecká rychta je otevřená od května do září, denně mimo pondělí.

Spustit audio