Víte, jak se pěstují kokedamy? Vyzkoušejte i pěstování rostlin v aeráriích
Kokedama je závěsná rostlina v kulovitém balu o průměru 15 až 20 cm. Bal tvoří nasákavý substrát s dostatečným množstvím živin, obalený mechem. Mech je opletený drátěnou síťkou tak, aby to celé tvořilo kouli.
V kouli je zasazená libovolná rostlina (běžná pokojová, bylinka, citrus…). Kokedamy se zavěšují na provázek z umělých vláken - na lustr, na lampičku, na poličku, na skobičku nad okno nebo na hmoždinku a háček ze stropu.
Péče o kokedamy se od ostatních pokojových rostlin liší pouze ve způsobu zalévání. Podmínky, které rostlina pro svůj zdravý růst potřebuje, zůstávají stejné.
„Zálivku provádíme namočením kokedamy do odstáté vody. Podle nároků na zálivku můžeme použít kbelík s vodou (pro plné nasáknutí), kam kokedamu vložíme na pár minut, než přestanou stoupat bublinky a bal klesne pod hladinu. Pro mírné nasáknutí použijeme misku s přiměřeným množstvím vody. Po nasáknutí necháme kokedamu chvíli stát na misce, aby se voda pořádně vsákla, a pak jí můžeme pověsit zpět na její místo,“ radí Lenka Hrubá ze Zahrady na niti.
„Četnost zálivky záleží na druhu rostliny a také na podmínkách prostředí, ve kterém je kokedama zavěšena. Průměrně stačí dodávat vodu jednou za týden.“
Pěstování květin v aeráriích
Aerária jsou skleněné baňky vysoké asi 15 až 20 centimetrů, s minimálně jedním otvorem, největší prostor v nich zabírá vzduch. Otvorem dovnitř vsadíte rostlinku a posléze o ni stejným otvorem také pečujete. Do závěsných aerárií se hodí spousta rostlin, výběr je většinou omezen velikostí aerária a vzrůstem rostliny. A opět - typu rostliny je třeba přizpůsobit i péči.
Vhodné jsou především rostliny, které ke svému růstu nepotřebují zeminu. Občas do aerária stříknete rozprašovačem vodu a rostlinky žijí ze vzdušné vlhkosti ve skleníkovém prostředí. Třeba malé sukulenty nebo orchideje. Pod heslem v jednoduchosti je krása!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
