Víte, kam ukazuje socha kněžny Libuše na pražském Vyšehradě? Přijďte se podívat
Na bývalé knížecí, posléze královské akropoli na pražském Vyšehradě, vpravo od baziliky sv. Petra a Pavla, stojí čtyři monumentální plastiky Josefa Václava Myslbeka. Původně zdobily Palackého most. Tyčily se na obou jeho stranách, na novoměstské i smíchovské. Byly posazeny na střechách domků, určených pro výběrčí cla. Anglo-americký nálet na Prahu v únoru 1945 je však poničil. Stejně jako most a další místa v okolí.
Budky pro výběrčí byly strženy, most byl opraven a rozšířen. Pro plastiky už tu nebylo místo. A tak se přestěhovaly na Vyšehrad. A proč právě sem? Z jednoho prostého důvodu: svým obsahem patří do doby starých pověstí českých, s nimiž je Vyšehrad velice úzce spjat.
„Díváme se na sousoší Libuše s Přemyslem, to stávalo na novoměstském předpolí Palackého mostu,“ říká průvodkyně Prague City Tourism Eva Sokolová. Libušina zvednutá ruka ukazovala k Pražskému hradu, což má evokovat její známou věštbu: ‚Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat.‘
Společně s ní tvoří sousoší manžel prostého původu, kterého povolala na knížecí stolec. Stalo se tak poté, co byla osočena znesvářenými bratry Chrudošem a Šťáhlavem. Nebyli spokojeni s tím, jak rozsoudila jejich spor, a dali se slyšet, že běda mužům, kterým žena vládne.
Mimochodem. Střevíce z lýčí a Přemyslova mošna byly chovány Vyšehradskou kapitulou jako vzácné relikvie a Karel IV. je dokonce zanesl do korunovačního řádu. Zakotvil tam povinnost budoucího panovníka vpředvečer korunovace vykonat pěší cestu z Pražského hradu na Vyšehrad. Tam ho měli uvítat kanovníci v čele s proboštem, střevíce a mošnu mu ukázat, aby nezapomněl, že pochází z prostého rodu a nezpychnul. Kolik budoucích vladařů tu cestu opravdu vykonalo? Jen jediný – sám Karel IV.
Ale zpátky k sousoším. To, které stojí vedle Libuše s Přemyslem, znázorňuje Lumíra a Píseň. Lumír byl národní pěvec, o jehož existenci víme pouze z rukopisu Královédvorského. Není to tedy věrohodně historicky doložená postava, ale v období národního obrození byla velmi oblíbená.
„A další dvě sousoší, která stávala na smíchovském předpolí Palackého mostu, jsou jednak dva chrabří rekové Záboj a Slavoj. A pak protagonisté známé pověsti o dívčí válce, Ctirad a Šárka, tak jak je známe třeba z Jiráskových Starých pověstí českých,“ uzavírá Eva Sokolová.
Josef Václav Myslbek díla zhotovil v letech 1889 až1897. Ajestli Libuše ukazuje k Pražskému hradu i ze svého nového místa na Vyšehradě, ptáte se? Přijďte se podívat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dopady zastavení americké humanitární pomoci budou citelné. Revizi lze udělat citlivěji, míní Pánek
-
Hamás nebude propouštět další rukojmí. Izrael podle něj nedodržuje podmínky dohody o příměří
-
‚Morální teror, 24 hodin denně světlo, velká zima.‘ Aktivistka popsala své zážitky z běloruské věznice
-
‚Spolykal prášky a pustil si plyn.‘ Ministerstvo školství doporučuje nepoužívat kontroverzní učebnici češtiny