Vlaky smrti projížděly před 79 lety Pardubickým krajem. Po obětech zůstala jen čísla
24. ledna 1945 projely Pardubickým krajem transportní vlaky se zuboženými vězni z koncentračních táborů v Polsku. Podél celé jeho trasy, ať už v zastávkách nebo mimo ně, vyhazovali z vlaku ty, kteří transport nepřežili. Jejich ostatky jsou dnes na hřbitovech v Ústí nad Orlicí, v Brandýse nad Orlicí, Zámrsku, Srubech a jinde.
Vlaků, které vyjížděly z Osvětimi, bylo víc. „Němci konali důsledně kroky k tomu, aby zahladili stopy po existenci táborů. Přípravy už probíhaly od podzimu roku 1944. Rozebírání budov, co se mohlo hodit, se převáželo do Německa. Ostatně i vězni, kteří byli shledáni práceschopnými, byli posíláni do Německa a tam někteří byli osvobozeni. Ti, kteří byli shledáni práce neschopnými, byli naloženi do vagónů transportních vlaků. Byly to vagóny na uhlí bez střechy,“ popisuje historička Soňa Krátká.
Čtěte také
Podmínky ve vlacích byly nelidské, docházelo k nepokojům místních obyvatel, protože co náhodní svědci viděli, bylo strašlivé pro celou řadu z nich. Mnoho strojvedoucích se zhroutilo, když vlaky přebírali, nebo předávali. „Tehdy panovaly v Polsku velké mrazy, bylo až mínus 20 stupňů. Ti, nejubožejší z ubohých, kteří byli na pokraji vysílení a vyhladovění byli nacpáni do vlaků a putovali z Polska. Je strašlivé si představit, co se v těch vlacích muselo dít,“ říká Soňa Krátká.
Dnes tyto události a oběti připomínají v mnoha vesnicích jen pomníčky beze jmen, pouze s čísly, která měli vězni vytetovaná z koncentračních táborů. Každoročně se vzpomínkové akce konají například ve Srubech, nebo Zámrsku.
Povedlo se identifikovat aspoň některé vězně? Jak reagovali obyvatelé obcí, kudy vlaky projížděly? Poslechněte si celý rozhovor s historičkou Soňou Krátkou.
Související
-
Zmizelé židovské příběhy
Žili mezi námi, byli to naši sousedé, spolužáci, přátelé. Druhou světovou válku jich přežilo tak málo, že k obnově židovských obcí už v mnoha městech nemohlo dojít.
-
Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději
Snesli se z nebe a přinesli naději. Sedmidílný seriál připomene příběhy československých parašutistů vyslaných londýnskou exilovou vládou během druhé světové války.
-
Židé z Dřevíkova odešli za lepším životem do Trhové Kamenice
Dřevíkovští Židé vykupovali vlasy v širokém okolí a dělali z nich síťky do vlasů. Živnost to byla úspěšná, zboží vyváželi do celé Evropy i Ameriky. Zákaznicí byla i...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
