Vlasovci zachránili Prahu před zničením. Mnoho Pražanů jim vděčí za život, říká historik Tomáš Jakl
Na 8. května připadá jedna z hlavních událostí historie nejen České republiky, ale i Evropy, a to ukončení 2. světové války v roce 1945. Tomu předcházelo jedno z největších válečných vzepětí na území protektorátu – Pražské povstání. Dramatické události konce války připomněl v pořadu Alex a host historik Tomáš Jakl.
Adolf Hitler spáchal 30. dubna 1945 v bunkru, kde se ukrýval před ruskými granáty, sebevraždu. „V tu chvíli už bylo v podstatě rozhodnuto o konci války. Nicméně Němci se ještě stále kojili nadějí, že se jim podaří přesvědčit západní spojence, aby společně bojovali proti Sovětskému svazu.“
„Od konce dubna bylo Německo rozděleno na dvě části, severní a jižní. Německá vláda se přesunula do Flensburgu u dánských hranic a zahájila jednání s generálem Eisenhowerem. Němci se snažili jednání protahovat, protože se snažili co nejvíce jednotek stáhnout z východní fronty do spojeneckého zajetí, kde předpokládali lepší zacházení než někde na Sibiři. Nicméně poté, co Karl Hermann Frank do Flensburgu poslal zprávu, že v protektorátu vypuklo povstání, tak němečtí vyjednavači dostali zplnomocnění k podpisu bezpodmínečné kapitulace.“
Napjatá nálada v protektorátu
Nálada v protektorátu po smrti Adolfa Hitlera byla podle historika Tomáše Jakla velmi napjatá. „Je nutno si uvědomit, že okupace probíhala šestý rok. Stres z každodenního ohrožení života se kumuloval. Češi měli za sebou zkušenosti z heydrichiády, z náletů, z poprav. Nálada byla taková, že to každou chvíli musí prasknout.“
„Protektorátní ministr dopravy pak 4. května odeslal telegram, kde zaváděl češtinu jako jediný úřední jazyk. Telegram obdržely pošty, četnické stanice a železniční stanice a postupně nastalo odstraňování německých nápisů, docházelo k prvním potyčkám s německými vojáky a policisty. To, že se blíží povstání, začalo být jasné i Němcům.“
Pražské povstání
5. května došlo ke srocení lidu na Václavském náměstí. „Český rozhlas už ráno vysílal známý vzkaz ‚Je právě sechs hodin‘ – a Němci začali posilovat svá postavení ve městě, včetně budovy rozhlasu na Vinohradské třídě.“
O tom, zda Pražské povstání urychlilo konec války, můžeme podle známého historika pouze spekulovat. „Historie nezná kdyby. Popisuje to, co se opravdu stalo. Můžeme to ale srovnat s plány, které mělo Německo a které měla Rudá armáda. Obě tyto mocnosti počítaly s tím, že válka potrvá nejméně do 20. května. Tím, že povstání připravilo německou armádu o protektorátní komunikace, jim v podstatě už nezbývalo nic jiného, než se vzdát.“
Původně se uvádělo, že při Pražském povstání zahynulo téměř 1700 lidí, historici ale později počet významně upravili. „Počet českých obětí je kolem 3000. Co ale nebylo doposud vyčísleno, jsou oběti mimo Prahu. Neexistuje ještě přehled, kolik lidí padlo za oběť povstání v květnových dnech, ty odhady jsou kolem 6 až 10 000.“
Vlasovci a osvobozování Prahy
Stále diskutovaný je také příběh tzv. vlasovců a jejich role při osvobozování Prahy. „Budu citovat Josefa Smrkovského, který prohlásil, že vlasovci Praze pomohli a pomohli jí vydatně. Měli dělostřelectvo a tanky a 7. května, kdy na Prahu probíhal nejmasivnější útok, ji v podstatě zachránili před zničením. Ti vojáci tu byli nasazeni a umírali, spousta Pražanů jim vděčí za svůj život,“ dodává v pořadu Alex a host.
Jaké hlavní odbojové organizace působily v Praze? Co se dělo mimo Prahu? Dochovaly se nějaké barikády z května 1945? Proč jsou dvě data konce války? Kdy se vrátila exilová vláda? Kdy přestal existovat protektorát? Poslechněte si v záznamu pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
