Vlastimil Klíma, politik, který chtěl v září 1938 bránit republiku
Po celou první československou republiku patřil Vlastimil Klíma ke kritikům Edvarda Beneše a v září 1938 prezidenta žádal, aby vydal pokyn k vojenské obraně státu. Český nacionalista v tom nejlepším smyslu slova: nepohodlný pro gestapo, nepohodlný pro komunistickou Státní bezpečnost.
Klíma vystudoval práva v Praze a Paříži, už v říjnu 1918 se coby dvacetiletý zapojil do budování samostatné republiky. Přidal se k národním demokratům Karla Kramáře, psal do stranických časopisů a soustředil kolem sebe skupinu vlivných osobností.
Čtěte také
Politickou činnost si platil sám, od roku 1930 měl v Praze vlastní advokátní kancelář. Byl pověstný gentlemanským chováním i vůči politickým oponentům, kterým podle svědků výrazně překračoval tehdejší poměry.
Klíma od poloviny 30. let varoval před nebezpečím, které pro Československo představovalo nacistické Německo. Už v roce 1934 vyzýval k budování silné armády, během roku 1938 se stal důsledným odpůrcem ústupků Henleinově Sudetoněmecké straně.
Na Konráda Henleina podal v červnu 1938 trestní oznámení pro podezření ze zločinu přípravy úkladů a zločinu ohrožení bezpečnosti republiky. To už byl Klíma poslancem Národního shromáždění, v květnu 1937 převzal mandát po zemřelém Karlu Kramářovi. Byla to jediná politická funkce, kterou přijal – jiné placené funkce odmítal a dál si vše financoval z výdělku své advokátní kanceláře.
Odsouzen na doživotí
V létě 1938 pobýval Klíma ve Francii a po návratu se netajil obavami, že Francie nebude možná ochotna splnit smluvní závazky v případě napadení Československa Německem – což se později ukázalo jako smutná skutečnost.
Čtěte také
V době mnichovské krize hájil stanovisko neustupovat německé agresi do všech důsledků, tedy i v případě vojenské obrany republiky, o kterou dvakrát (28. září 1938 dopoledne a 30. září 1938 odpoledne) žádal Edvarda Beneše: „Nesmíme prohospodařit jedinečnou hodnotu, jakou je naprostá a nebývalá jednota celého národa v odhodlání bránit se. Obyčejně vlády musí zpracovávat nebo připravovat veřejné mínění pro nějaké závažné rozhodnutí. Ale naše veřejné mínění je dnes daleko vpředu před politikou, před vládou,“ řekl Benešovi.
Poslanecký mandát vydržel Klímovi do okupace v březnu 1939, to už bylo úředně zastaveno i vydávání jeho časopisu Národní myšlenka, ve kterém kritizoval politické poměry ve druhé republice.
Čtěte také
Vzápětí po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do odboje a byl kvůli tomu v roce 1940 dvakrát krátce vězněn a vyšetřován na gestapu. Nacisté mu nic neprokázali, až do konce války ale musel žít pod policejním dozorem. Po válce vstoupil do národně socialistické strany a od února 1948 žádnou politickou činnost nevyvíjel.
Pracoval dál jako advokát, v roce 1949 byl na dva měsíce vykázán do tábora nucených prací jako „buržoazní živel“. Znovu byl zatčen v roce 1951 a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí. Amnestován byl v roce 1960 a už roku 1964 dosáhl obnovy svého procesu a o tři roky později plné rehabilitace.
Vlastimil Klíma zemřel v prosinci 1987, do posledních let sepisoval své paměti a scházel se s historiky, kterým pomohl objasnit mnohé ze zákulisí československé politiky v letech před druhou světovou válkou.
Související
-
Jaromír Nečas, pěšák Mnichova a tragická oběť loajality
V polovině září 1938 poslal prezident Edvard Beneš tajně do Francie ministra Jaromíra Nečase, aby Francouzům tlumočil ochotu české strany odstoupit Německu část pohraničí.
-
Ministr Klumpar bránil odesílání mladých na nucené práce, v roce 1968 emigroval do Kanady
V roce 1979 zemřel v Montrealu český právník Vladislav Klumpar, v měsících pomnichovské republiky a prvních letech protektorátu ministr sociální a zdravotní správy.
-
Protektorátní ministr Ježek. Vzepřel se Heydrichovi, nařčení z kolaborace se ale stejně nevyhnul
I v těžkých válečných letech měly naše země svá ministerstva a ministry. Byla to nevděčná práce. Obstát se ctí bylo téměř nemožné, pokud výsledkem neměla být smrt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.