Vodní elektrárnu v Lobodicích dnes spravuje obec a plánuje ji ukazovat turistům

7. září 2017
Česko – země neznámá

Lobodice leží jižně od Tovačova na pravém břehu řeky Moravy, kousek od rezervace Zástudánčí, která chrání lužní lesy pod soutokem Moravy a Bečvy. Kromě krásné krajiny zde najdeme i jednu pozoruhodnou technickou památku v podobě zachovalé vodní elektrárny z počátku 20. století.

Lobodičtí obyvatelé museli odpradávna žít vedle vodního živlu. Povodně a záplavy zde byly častým jevem a voda pravidelně zaplavovala pole a někdy i domy. Na druhou stranu voda pro zdejší obyvatele také pracovala. Pro pohon mlýnů a pil vybudovali Mlýnský náhon, kterému místní říkají Struha, počínající u jezu v Bolelouci. Náhon má úctyhodnou délku, téměř 11 kilometrů, a až pod Kojetínem opět splyne s Moravou. Poháněl několik mlýnů, pil a dalších zařízení a dva mlýny také v Lobodicích. Oba dodnes stojí. Zajímavější pro turisty je však ten, který je kousek od návsi zmiňován již v 16. století.

Jeho majitelé se střídali a zvelebovali své dílo, což potvrzuje i pamětní tabule hlásající rekonstrukci mlýna v roce 1827 mlynářem Václavem Urbánkem. Ještě starší důkaz o existenci mlýna najdeme v jeho štítě, kde arcibiskupský znak nese letopočet 1704. V roce 1905 mlýn i s přilehlou pilou vyhořel. Pokrok však umí využít i smutných náhod. Spáleniště obratem koupilo nedaleké město Kojetín a nechalo zde postavit elektrárnu, která zásobovala proudem nejen kojetínské městské podniky, ale i domácnosti.

Boleloucký jez u kterého začíná mlýnský náhon

Původně byla do elektrárny instalována Francisova turbína. Na počátku třicátých let se uvažovalo o dodatečné instalaci další turbíny podobného typu, ale nakonec bylo rozhodnuto, že se celá technologie změní. A tak se v kaverně pod hlavní strojovnou dodnes otáčí Kaplanova turbína z roku 1932.

Po 2. světové válce bylo zařízení znárodněno a po roce 1990 připadlo v rámci privatizace obci Lobodice. Ta dodnes provozuje původní turbínu bez vážnějších technických zásahů. Generátor nahradil „přetočený“ asynchronní motor, který však dnes dodává do sítě maximálně 25 kW výkonu. Důvodem je nedostatek vody v náhonu, který je bohužel zčásti zanesený, a obecně nižší hladina vody způsobená suchem.

Kaplanova turbína funguje v elektrárně nepřetržitě od roku 1932

Správcem elektrárny je starosta Lobodic, který kromě své funkce odpovídá i za správný chod a bezpečnost zařízení. Budova elektrárny je zčásti opravená a láká pozornost hlavně cyklistů projíždějících po okolní pomoravní cyklostezce. Obec plánuje, že by do budoucna část elektrárny upravila tak, aby bylo možné v ní provádět návštěvníky. Unikátní technická památka totiž láká stále více zájemců.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.