Vodní mlýn v Bartošovicích opět vesele klape. Nemele už ale mouku
Když před více než 20 lety Vladan Mácha kupoval zchátralé stavení na samotném okraji vesnice, měl velký sen. Opravit ho tak, aby lidé viděli, jak to ve mlýně fungovalo. Věděl, že bude mít spoustu práce, ale i ty nejhorší představy překonala povodeň, která se Bartošovicemi přehnala v roce 1997. Mlýn byl zaplaven do výšky 80 centimetrů.
Vlhká krajina Poodří, pravidelně zaplavovaná nespoutanou řekou, byla ideálním místem pro stavění vodních náhonů, rybníků, hrází potoků a vodních mlýnů. S tím vším se začalo už v 15. století. Přesné datum vzniku bartošovického mlýna však neznáme. Poprvé je zmiňován v roce 1678.
Svou nynější podobu získal až ve 30. letech minulého století. V roce 1929 jej totiž postihl ničivý požár. Zařízení mlýna lehlo popelem. Zůstaly pouze kované dveře, které nechal Vladan Mácha zrestaurovat a které nyní zdobí interiér mlýna. Díky opravám se mlýn rozrostl o jedno patro a dřevěné mlýnské kolo bylo nahrazeno Francisovou turbínou.
Obilí se v Bartošovicích mlelo do roku 1956, pak už jeho kapacita nestačila a mlýn začal zpracovávat krmné směsi. Klapot mlýna definitivně utichl v roce 1973. Do doby, než ho v roce 1996 koupila rodina Máchů, mlýn chátral.
Když ale bartošovický mlýn navštívíte dnes, rázem se ocitnete zpátky ve 30. letech. Pan mlynář vás provede svým královstvím a důkladně vysvětlí, jak které zařízení funguje. Ví, o čem mluví. Vždyť každá součástka prošla jeho rukama.
Mouku vám ale nesemele. Bartošovický mlýn totiž funguje jako muzeum mlynářství a kulturní prostor pro pořádání výstav, koncertů a dalších akcí. Návštěvu a prohlídku si musíte předem dohodnout. Kontakt na majitele naleznete na stránkách www.bartosovickymlyn.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kauza Con Invest: podnikatel s vazbami na oligarchu i expert na firmy v daňových rájích půjdou k soudu
-
Slovenská koalice by se ráda zbavila ‚neřízené střely‘ Danka. Všem by vyhovovalo, kdyby odešel do Bruselu
-
Tuleja a predátoři? Část akademiků ho nebude brát vážně, soudí novinář Koubský
-
ONLINE: Pošlete rakety Patriot, žádají ukrajinští energetici. Jinak nezvládnou zemi připravit na zimu