Vrch Štandl u Frýdku-Místku je podle legendy mohylou hunského válečníka Atilly
Vrch Štandl je nevelký kopec s nadmořskou výškou pouhých 349,3 metru. Jeho neobvykle pravidelný tvar se vypíná poblíž Frýdku-Místku a stojí pravděpodobně za vznikem pozoruhodné legendy. Kopec podle ní není dílem přírody, ale uměle navršenou mohylou.
Mohyla údajně kryje železnou rakev, ve které je rakev stříbrná a v ní ještě menší rakev zlatá. V té odpočívá se zlatým mečem vůdce hunských válečníků Atilla. Když zemřel, vojáci pomocí přileb a čepic nosili hlínu a kamení a navršili současný kopec. Legendě nahrává i fakt, že místo Atillova posledního odpočinku dodnes není známo.
Ale i kdyby zde Atilla neodpočíval, je Štandl kopcem plným pokladů. Díky své poloze došlo k jeho osídlení už od pozdní doby kamenné – eneolitu až po období halštatu a laténu. Soustavnému archeologickému výzkumu byl podroben poprvé ve 30. letech 20. století. Doktor Antonín Přecechtěl, který měl k ruce zákopníky z pěšího pluku „Slezský“ z Místku, se domníval, že jáma na vrcholu kopce by mohla být pastí na mamuta.
Jak se ale po jejím odkrytí ukázalo, šlo ve skutečnosti o únikovou chodbu. Vyhloubená byla patrně ve středověku, kdy na Štandlu stával hrádek využívaný vojenskou posádkou ke kontrole provozu na stezce vedoucí od Brna, přes Olomouc k Těšínu a dále až do Krakova. Ostatně kopec Štandl si vyhlédli vojáci i mnohem později. V 70. letech 20. století zde postavili odraznou desku pro odklon radiových vln. Zničili tak téměř polovinu pozůstatků středověkého hrádku. Betonové panely, které po nich zůstaly, hyzdí vrchol Štandlu dodnes.
Při archeologických průzkumech se našla nejrůznější škrabadélka, vrtáčky, železné šipky a ostruhy. Ovšem nejcennější nález překvapil i samotné odborníky. Šlo o dva zuhelnatělé bochánky žitného chleba. Z jednoho zbyly drobečky, další, velikosti mužské pěsti, se našel celý. A my tak dnes mimo jiné víme, jaký byl denní příděl chleba dávného vojáka ze středověkého hrádku na vrcholu Štandlu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Další hradní kauza uzavřena: kriminalisté odložili případ Balákova zvýhodněného bydlení
-
Kala: S kritikou dotací na rozhledny jsme byli za exoty, teď je to jiné. Rezistence úřadů mě překvapuje
-
Zbraň u hlavy Zelenského. Trump klade nesplnitelné požadavky, přijetí dohody s USA by byla kapitulace
-
Srovnání odměn pro Kubelkovu asistentku. Byly o 230 procent vyšší, spočítalo vnitro v ‚posvěcení odvolání‘