Vrch Žďár na Rokycansku byl osídlen už v době bronzové. Dnes nabízí krásný výhled
Vrch Žďár na Rokycansku nelze přehlédnout. Pozornost lidí přitahoval odpradávna a svého času se tvrdilo, že na něm měli hradiště Keltové. Podle dochovaných valů ale k prvnímu osídlení došlo už v době bronzové, zatímco průkazné stopy Keltů chybí. Na vrchol se každopádně vyplatí jít nejen z historických důvodů.
O Žďáru odpradávna kolují legendy a pověsti. Nejoblíbenější vypráví, že je na něm ukrytý ohromný poklad. Někde pod velikým balvanem na samém vrcholu jsou prý drahokamy a zlato, ke kterým se vstup otevírá jen na Velký pátek. Má to ale háček. Bohatství údajně střeží zlý ohnivý pes. A vy pro poklad musíte přijít sami. Není divu, že ho zatím ještě nikdo ze Žďáru neodnesl.
Traduje se, že na vrcholu měli kdysi svoje hradiště Keltové, což se dočtete i na vrcholové ceduli Klubu českých turistů. Podle současných archeologických poznatků jsou ale dochované valy v úpatí hory mnohem staršího data. Pocházejí už z doby bronzové. Stopy Keltů se dosud nepodařilo na Žďáru prokázat.
Žďár vždycky přitahoval pozornost milovníků přírody i geologů. Není divu. Z východní strany má ostře kolmou stěnu, která dokládá hned několik geologických pochodů. Hora je sopečného původu a za dlouhé miliony let ji formovala i větrná a vodní eroze. Dnes tu najdeme horniny jako buližník, slepenec, břidlici a další.
Tajemnou horu je třeba chránit
Přírodní rezervací byl vrch Žďár vyhlášen už v roce 1953. Hlavním důvodem ochrany je zachovalé společenství lesa rostoucího na skaliskách. Vrchol se nachází ve výšce 629 metrů nad mořem. Hora výrazně převyšuje okolní terén, přibližně o 300 metrů. Vystoupat se na ni musí pěkně po svých. Vede sem žlutá a červená turistická trasa.
Za trochu námahy se ale nahoře dočkáte příjemné odměny - překrásného výhledu do krajiny. Spatříte mimo jiné obec Osek. Je zajímavé, že právě tak se v minulosti možná Žďár jmenoval. Východní kolmá stěna je totiž jakoby oseknutá.
A co znamená Žďár? Jedna z teorií říká, že tu kdysi dávno stávaly milíře pro výrobu dřevěného uhlí. Pro milíře bylo potřeba mít takzvané vhodné žďářiště neboli ohniště pro přípravu dřeva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Musíme postupovat rychle.‘ USA v dodávkách zbraní naráží na problémy, dorazit můžou až na konci roku
-
ONLINE: Rusko umístilo Zelenského na seznam hledaných osob. Kyjev to označil za ‚důkaz zoufalství‘
-
Starostou Londýna bude nadále labourista Sadiq Khan. Mandát jako první obhájil potřetí v řadě
-
Kauza manipulace nemocničních zakázek: bývalý šéf Krajské zdravotní Malý už není ve vazbě