Vše v jednom. U Proseckých skal najdete naučnou stezku, vyhlídku i bobovou dráhu

Rozsáhlému systému křivolakých štol a sálků na jižním okraji prosecké plošiny se říká Močálka. Je to jen torzo mnohem delšího podzemního labyrintu. Dřív se tu ručně těžil bílý pískovec. První písemné zmínky o těžbě pocházejí z konce 18. století, těžilo se tu ještě v první polovině 20. století. Písek se používal na štuky, výrobu pískových mýdel a na posypávání prkenných podlah.

Močálka je největším a nejzachovalejším zdejším systémem. „Od roku 2001 je uzavřena. Probíhají průzkumné práce, které by se měly zakončit zpřístupněním této památky veřejnosti,“ říká Ivan Press, předseda pražské odnože Klubu českých turistů.

Nejzajímavějšími zástupci živočišné říše v Proseckých skalách jsou ohrožené druhy netopýrů: netopýr ušatý, vrápenec malý, netopýr velký či brvitý. Všichni využívají podzemních prostor k přezimování.

Procházky i zábava na bobech

Přes Prosecké skály vede naučná stezka Vysočany – Prosek – Střížkov, která seznamuje návštěvníky s historií těchto původně zemědělských osad. Začíná u stanice metra Vysočanská. Panorama Prahy si nejlépe vychutnáte z vyhlídky Emmy Destinové. Dětské hřiště v podobě keltského hradiště najdete v parku Podviní. Inspirací se pro jeho stavbu stal jeden z přírodních divů světa v Severním Irsku.

Naproti Proseckým skalám objevíte vinici Máchalku a vedle ní bobovou dráhu|foto: Zbyněk Kvapil

Stezka s 21 zastaveními měří téměř 9 kilometrů. Často křižuje zastávky MHD, cestu si tak můžete zkrátit nebo přizpůsobit.

Hned naproti Proseckým skalám funguje bobová dráha. Vinná réva se pne v sousední vinici Máchalce, která ovšem nemá nic společného s Dorotou Máchalovou z pohádky S čerty nejsou žerty. Pojmenovaná je po posledním majiteli Josefu Máchalovi.