Vybavení zámku Sloupno lidé rozebrali. Obec ho pomalu vrací do původního stavu

23. březen 2017
Česko – země neznámá

Opravená fasáda zámku Sloupno u Nového Bydžova na Královéhradecku svítí do daleka a probouzí zvědavost všech, kdo projíždějí nebo procházejí kolem. Z původního interiéru zámku se bohužel nic nedochovalo. Historická budova se po únoru 1948 otevřela. Kdo co unesl, to si vzal, část věcí byla odvezena neznámo kam a zbytek přičinliví občané spálili.

Přesto kulturní památka nechátrá. Obec Sloupno ji ve spolupráci s občanským sdružením Pocidliní postupně pod dohledem památkářů opravuje a oživuje. Nahlédnout do ní a prohlédnout si mimo jiné unikátní a navíc dodnes funkční hodinový stroj může každý od dubna do října o sobotách, nedělích a svátcích nebo po předchozí dohodě. Anebo se tam můžete vydat na některý z koncertů, výstav či společenských setkání.

První zmínka o tvrzi Sloupno u Nového Bydžova pochází z roku 1278. V písemných materiálech je připomínána několikrát. Obec Sloupno je v archiváliích doložena roku 1311. Adolf Vilém Harant, svobodný pán z Polžic a Bezdružic prodal roku 1672 sloupenský statek břevnovsko-broumovským benediktinům, a to i s dobře stavěnou dřevěnou tvrzí, poplužním dvorem, stodolami, ovčíny a také pivovarem se sladovnou a krčmami.

Sloupno, které bylo na poloviční cestě mezi kláštery v Broumově a Břevnově, benediktinům skvěle vyhovovalo. Opat Tomáš Sartorius chtěl koupit statek, kde by šlo pěstovat ječmen pro potřebu broumovského pivovaru.

Trojkřídlý zámek vyrostl ve Sloupně mezi lety 1740 a 1745 za opata Benno II. Löbla. Pravděpodobným stavitelem byl Ignác Kilián Dientzenhofer, který podle zápisů v benediktinských diářích ve Sloupně často pobýval před výstavbou zámku i během ní. V přízemí měl byt správce zámku a přilehlého velkostatku, kaple a zámecká kuchyně. Řád benediktinů využíval nemovitost i hospodářský dvůr do konce 40. let 20. století.

Pohled do jedné ze zrekonstruovaných zámeckých komnat

Uživatelé se střídali, okna se červenala

Z původního mobiliáře se v zámku nedochovalo nic. V roce 1949 si každý odnesl, co chtěl, zbytek skončil na hranici. Zámek sloužil jako sklad obalů skřivanské rafinerie cukru, jako sklad obilí a posléze velkoobchodu domácích potřeb. Poté zámek užíval Ústav národního zdraví.

„Měl tu sklady civilní obrany a za jeho působení byly zámecké prostory nejvíce znehodnoceny. Tady v přízemí se návštěvníci mohou podívat, v jakém tristním stavu obec nemovitost přebírala. Některá okna byla natřena na červeno, některá na bílo, aby nepřítel neviděl, co se tu skladuje,“ popisuje osud památky správce Pavel Draštík.

Čtěte také

Obec se snaží zámek postupně rekonstruovat a zachránit ho pro další generace. Zároveň se stává kulturně společenským centrem obce i širokého okolí. Konají se v něm svatby, koncerty, výstavy i zábavné akce pro děti. Klubovny slouží k pořádání kurzů, vzdělávacích programů a společenských setkání.

Unikátní hodinový stroj opět odbíjí

K připomenutí původní atmosféry z doby, kdy v zámku pobývali benediktini, přispívá odbíjení „znovuzrozených“ věžních hodin. Jedná se o ručně kovaný hodinový stroj z roku 1744.

Detail ručně kovaného hodinového stroje z roku 1744

„Výrobce se zjistit nepodařilo. Víme ale, že štafíř Matěj Schmidt natřel bíle dvě plechové hodinové tabule, na které namaloval černé cifry, pozlatil ručičky a za to obdržel 25 zlatých. K hodinám náležely dva cimbály, které zhotovil Novoměstský zvonař Zachariáš Dietrich za 11 zlatých a 24 krejcarů. Cimbály byly ve věži až do první světové války, kdy byly zkonfiskovány a přetaveny. Hodiny tak dál sloužily bez odbíjení,“ přibližuje historii nádherného stroje Pavel Draštík a dodává, že po odstranění věžičky byl hodinový stroj pohozen na půdě zámku, kde chátral.

Později se na půdě našla minutová ručička, natahovací klika, dvě kamenná závaží a hřídel rozvodu točivého momentu. Restaurování hodin se v roce 1999 ujal akademický sochař Petr Skála s manželkou Melánií ze Sadské. Nové cimbály odlila firma Zvonařství Matoušek ve Zbraslavi.

Stroj je dnes znovu plně funkční a představuje pýchu celého zámku. Za pozornost při prohlídce ale stojí také zrestaurované výmalby stropů nebo původní dřevěné dveře s kováním v přízemí zámku, klenby, kazetové podlahy nebo tzv. záchodová místnost.

autor: VaW
Spustit audio