Východoněmecká stanice Vltava nevysílala nic jiného než sovětskou propagandu
Zprávy a komentáře, které znásilňovaly dějiny, překrucovaly to, co lidé viděli na vlastní oči na ulici. Přesně to posluchačům nabízela východoněmecká stanice Vltava.
Naladit si ji Čechoslováci mohli od 21. srpna 1968, tedy od prvního dne okupace, vysílala pak až do února 1969.
Čtěte také
Prosovětská propaganda, šířená zpočátku špatnou češtinou a slovenštinou, byla smutným předobrazem toho, co se později objevilo v takzvaném „poučení z krizového vývoje“.
Unikátní ukázky z jejího vysílání nabízíme v repríze.
Ve druhé části nabízí Petr Mančal a Milan Kudrys společně s historikem Pavlem Soukupem zamyšlení nad historií křížových výprav.
Oba pořady poslouchejte jen do 24. května 2024.
Související
-
Libor Dvořák: Válečná propaganda na ruských školách
Propaganda na ruských školách samozřejmě fungovala vždycky, od sovětských dob, které byly indoktrinací nejpokrokovější světové ideologie prolezlé už od sovětské epochy.
-
Rychlokurs demokracie. Jak se na jaře 1968 konečně probudil československý parlament
Letošní 55. výročí roku 1968 je důvodem zamyslet se i nad méně známými aspekty československého pokusu o reformu. V seriálu se dostáváme k dění v parlamentu.
-
Jen si nechte Dubčeka v Moskvě… Jak by vypadal srpen 1968, kdyby se někdo rozhodl jinak?
Okupace naší země 21. srpna 1968 byla nečekaná. A vyžadovala rychlé reakce. Za mnohé se dodnes nemusíme stydět. Nejvyšší představitelé státu se vymezili proti okupantům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka