Vyšehrad byl královským hradem, nakrátko dokonce i sídlem panovníka

Mohutná skála tyčící se vysoko nad řekou Vltavou se stala ikonickým místem nejen Prahy, ale i celé naší země, a také předmětem mnoha pověstí.

Osídlena byla už od nejstarších dob, ale první spolehlivé doklady o existenci vyšehradského hradiště pocházejí z poloviny 10. století. Jak šel čas, stal se Vyšehrad královským hradem, nakrátko dokonce i sídlem panovníka.

Největšího významu dosáhl za vlády přemyslovského knížete Vratislava II., který byl jako první korunován českým králem. Aby se vyhnul neustálým sporům s mladším bratrem Jaromírem, přesunul panovnické sídlo z Pražského hradu na Vyšehrad.

Tou dobou byla postavena románská kapitulní bazilika svatého Petra a Pavla, bazilika svatého Vavřince a rotunda svatého Martina a Vyšehrad byl obehnán kamennými hradbami. Po čase sláva Vyšehradu opět ustoupila Pražskému hradu. Poté, co Vyšehrad pobořily husitské oddíly, se zde začali usazovat chudí řemeslníci a pomalu osidlovat zpustlé plochy na hradě i v podhradí.

Později Vyšehrad přestavěli do podoby barokní pevnosti, kterou si udržel dodnes. Stal se místem posledního odpočinku našich nejvýznamnějších velikánů a také místem procházek a impozantních výhledů na stověžatou Prahu.

autor: Jitka Škápíková
Spustit audio