Vysoká hole byla kdysi považována za nejvyšší vrchol Jeseníků

29. září 2014
Pohled z Vysoké hole k Pradědu, v popředí Petrovy kameny

Vysoká hole je se svou nadmořskou výškou 1 465 metrů druhou nejvyšší horou Moravy, a tedy i Hrubého Jeseníku. Do 19. století ji ovšem obyvatelé podhůří považovali za nejvyšší vrchol hor. V dějinách, které znají tuto horu už od středověku, se na jejím vrcholu střídali pastevci i vojáci.

Vysoká hole je pozoruhodný plochý vrchol s minimálním převýšením, ze kterého vybíhá několik rozsoch. Nejzajímavější je její jihozápadní svah, který padá do ledovcového karu Velké kotliny. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd.

Hora je oproti Pradědu o něco blíže nížinám, a tak se do 19. století skutečně myslelo, že je vyšší než Praděd. Až sofistikovaná měření prokázala, že jí mezi horskými velikány Moravy patří pomyslná druhá příčka.

Vysoká hole je zajímavá i z hlediska historického. Přes její vrchol probíhala někdejší zemská hranice mezi Moravou a Slezskem a podle některých údajů i historická stezka spojující Šumpersko s Bruntálskem. Pískovcový hraniční kámen z roku 1681 připomíná bod styku tří historických panství – bruntálského, janovického a velkolosinského.

Trojmezník na vrcholu vytyčoval hranice tří panství

V 18. století přicházeli do hor první pastevci, ale provizorní salaše zde existovaly už dříve. V roce 1863 byla na severním úbočí hory vybudována mohutná salaš, která dostala jméno Ovčárna. Poté, co se začala rozvíjet horská turistika, sehrála právě tato bouda důležitou roli v její podpoře a následně byla postupně přebudována na horskou chatu.

Moravskoslezský sudetský horský spolek z Jeseníku vyznačil na konci 19. století na temeni Vysoké hole značenou stezku, která ve stejném směru existuje dodnes a patří k páteřním hřebenovým trasám Jeseníků.

Vrchol sloužil často i vojenským účelům

Základ pro někdejší německý radar na vrcholu Vysoké hole

Vysoká hole však patřila i ke strategickým vojenským místům. Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda, která je jedním ze svědků působení armád. Vše začalo roku 1866 za prusko-rakouské války, kdy zde rakouští dělostřelci marně čekali na Prusy, aby s nimi svedli bitvu. V letech 1919 až 1922 zde československá armáda pořádala dělostřelecká cvičení, po nichž zůstalo na jižním svahu několik set kráterů, které jsou v terénu dodnes patrné.

Asi největší rozruch zažila Vysoká hole za druhé světové války. Od počátku bojových operací bylo toto místo vytipováno jako vhodné pro případné polní letiště. Německá armáda začala ploché temeno hory srovnávat, aby zde mohly přistávat a startovat zejména průzkumné a kurýrní letouny Luftwaffe. V roce 1944 zde německá branná moc vztyčila radarovou anténu, jejíž základy se dochovaly do dnešních dnů.

Dnes je Vysoká hole zejména místem turistických výšlapů. Na jejím úbočí jsou známé pradědské sjezdovky, které bývají v provozu mnohdy až do května i bez umělého zasněžování. K velice oblíbeným pak patří i běžkařská trasa od Ovčárny na sedlo Skřítek.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d30402.41949344231!2d17.201333039497605!3d50.07450519575979!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x47118aa520f7c091%3A0x68f000d8b8d1e745!2sVysoke+Hole%2C+788+11+Loucn%C3%A1+nad+Desnou!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1411983293460" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>