Vysoká pec u Šindelové vypadá jako zbytky starého anglického hrabství
Je to už téměř dvě stě let, co se hrabě Nostic rozhodl na svém panství v Krušných horách v Karlovarském kraji postavit vysokou pec na zpracování tehdy žádané železné rudy. Příhodné místo, včetně dostatku potřebných surovin, pro svoje - na svou dobu kolosální - technické dílo, nalezl u obce Šindelová.
V roce 1818 tam nechal vybudovat kamennou pec a o kousek dál velký rybník s náhonem pro pohon strojních součástí pece. Náhon klapal a poháněl přitom měchy pro vzduch potřebný při tavení rudy, buchar a také výtah pro dopravování rudy do pece. Z několik metrů vysoké věže dnem i nocí šlehaly vysoké plameny. „Pekelné“ divadlo viditelné v okruhu několika kilometrů. Pec tavila rudu téměř šedesát let.
Surové železo tu rod Nosticů vyráběl až do roku 1873, kdy byla, pravděpodobně z důvodu konkurenčních bojů, výroba zastavena. Do konce druhé světové války pak objekt sloužil jako slévárna. Poté se provoz navždy zastavil.
Od té doby tam kamenná a zčásti cihlová kráska tiše stojí a chátrá. Přitom se jedná o poslední existující hmotný doklad hutnictví 19. století v Krušných horách. Svými mohutnými žulovými kvádry, klenbami a dalšími zdobnými prvky připomíná navíc tato technická památka středověký hrad nebo anglické hrabství.
Vysokou pec v Šindelové za dobu, co stojí, potkala řada patálií. Nezájem jí za dlouhá desetiletí proměnil v polorozpadlou zříceninu. Hlavní věž, tedy pec, byla ovšem postavena tak kvalitně, že vydržela bez jakékoli údržby stát dodnes. Paradoxně rychlý spád chátrání nabrala národní technická památka až po roce 1989. V současné době se usiluje alespoň o zakonzervování toho, co z kdysi prosperující pece zůstalo. Snaží se o to mimo jiné i nově vzniklý spolek pro záchranu pece v Šindelové.
Dodnes tu můžete vidět lesklou strusku i černé „skleněné“ cihly
Kolem stavby se už podařilo vyřezat největší náletové dřeviny a z dálky tak opět vyniká zajímavá a stylová architektura počátku 19. století. Kromě žulových kvádrů a cihel si zde můžete všimnout ještě jednoho zajímavého stavebního materiálu. Některé zdi jsou dozděné z černých lesklých cihel připomínající černé sklo. Jde o strusku, tedy vlastně neužitečný odpad, který vzniká při výrobě železa.
„Skleněné tvárnice“ se osvědčily. Mají úžasné izolační vlastnosti. A tak se s nimi setkáte nejen na stavbě Vysoké pece v Šindelové. Podle místních lidí je z nich opraveno nebo dostavěno i několik zdejších domů.
Z dob Nosticů a jejich vysoké pece se dodnes dochoval v úvodu zmiňovaný rybník, který sloužil jako zásobárna vody pro vodou poháněné stroje pece. Dnes slouží jako oblíbené rekreační místo, včetně kempu a občerstvení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚18 měsíců nebo déle.‘ Vláda schválila návrh na evidenci ubytovaných, ochránce soukromí oslyšela
-
Válečná reportérka: Znásilnění je efektivní a ‚levnou' zbraní. I proto je tak těžké proti němu bojovat
-
‚Skloubit bádání a mateřství je výzva.‘ Vědkyním má pomoc nový zákon, podle socioložky ale nic neřeší
-
Týdeník iROZHLASu: Bidenovo odstoupení, nekončící vrbětická kauza i děravá digiobčanka