Vzniká dramatizace Deníku Anne Frankové. Proč jsou Židé v USA štědří? A kde vidět sochy Aleše Veselého?

Podpořte vznik audioseriálu podle Deníku Anne Frankové

O Deníku Anne Frankové slyšel asi každý. Podobu rozesmáté tmavovlasé dívky s mikádkem také známe. Ale jak by na nás působila, kdyby mohla promluvit? To si zkoušeli představit tvůrci dramatizované nahrávky Deníku Anne Frankové. Ta se teď připravuje a bude dostupná ve čtrnácti půlhodinách ve streamu i jako klasické CD. Na vznik audioseriálu nyní můžete přispět na platformě Donio. Na podrobnosti jsme se ptali Roberta Krumphanzla, jehož nakladatelství tento počin zastřešuje.

„Vzniká projekt rozhlasové hry o nalezené svobodě, o vítězství ducha nad brutalitou, násilím a zlobou. Je to o svobodě, kterou lze najít i v nesvobodných podmínkách. Je v tom humor, je v tom hledání smyslu života a ovšem i bolest a tragika,“ říká Krumphanzl a vysvětluje, že na přípravě se podílí zhruba 20 lidí z toho 12 herců:

„Hlavní roli Anne ztvárnila Magdaléna Borová, její druhý hlas, Kitty, Zuzana Stivínová. V dramatizaci dále hrají Miloslav Mejzlík, Magdalena Sidonová, Igor Chmela, Martin Finger nebo Lucie Trmíková.“

Krumphanzl dodává, že 14 dílů je půhodinových i proto, aby je mohli využívat ve výuce učitelé středních škol.

A herečka Magdaléna Borová, která Anne propůjčila svůj hlas, doplňuje: „Hlavně mě to zaujalo tím, jakou hloubku v sobě ta holka v průběhu dvou let objevila. Co se v ní rodilo za myšlenky, protože byla v prostředí pod tlakem, ve vykloubeném prostředí. A to, jak Anne přemýšlela o světě, o mezilidských vztazích a sama o sobě, o lásce, o sexualitě, o svém těle. A jak to dokázala formulovat do slov, jak byla na svůj věk nebývale zralá. A jak si v tom úkrytu vytvořila nějaký pevný morální kodex v sobě, který neměl ledasjaký dospělý.“

Čím je podle Krumphanzla Deník Anne Frankové aktuální i dnes? A z jakých dalších důvodů je osobnost 13leté dívky blízká herečce Magdaléně Borové? Poslechněte si celý rozhovor v úvodu Šalomu.

Židé patří v Americe mezi nejštědřejší filantropy

Seznam nejbohatších lidí v zemi a seznam největších charitativních dárců nemusí být vždy zcela stejný. Ve Spojených státech vydali žebříček nejštědřejších donátorů minulého roku a všimli si velkého podílu filantropů, kteří pocházejí z židovských rodin. O tomto zvláštním fenoménu amerického života hovořil Jan Fingerland.

„Jméno Michaela Bloomberga je mezinárodně známé. Kdysi vybudoval úspěšnou tiskovou agenturu specializovanou na ekonomické zpravodajství, která nese jeho jméno, a vydělal díky tomu hodně peněz. Ví se o něm i proto, že léta stál v čele newyorské radnice, a také uvažoval o prezidentské funkci,“ říká Fingerland a pokračuje:

„Teď se mimo jiné ocitl s obrovským náskokem v seznamu největších dárců ve Spojených státech. Na nejrůznější dobročinné účely daroval 3,7 miliardy dolarů, dvakrát více než ten, kdo ho následuje.“

Proč? Bloomberg, kterému je nyní 83 let, to popsal takto: „Měl jsem v životě velké štěstí, a chci udělat vše, co bude možné, abych otevřel dveře také dalším lidem, a tak za sebou zanechal lepší svět pro mé děti a vnuky.“

A ještě dodal: „Nikdy jsem nechápal lidi, kteří s rozdáváním svého bohatství čekají, až umřou. Proč si odpírat to potěšení?“

Jací další židovští donátoři ve Spojených státech jsou? Na co peníze věnují? A proč jen málo z nich podporuje židovské obce a organizace? Poslechněte si celý komentář Jana Fingerlanda.

Brána nenávratna a její významy

90. narozeniny by nedávno oslavil sochař, grafik a malíř Aleš Veselý, který ve velké části své tvorby tematizoval židovství a holokaust. Jeho Brána nenávratna v pražských Bubnech je už také tradičně místem vzpomínky na oběti terezínského rodinného tábora, kteří byli zavražděni v Osvětimi v noci z 8. na 9. března 1944. Aleše Veselého v posledním příspěvku připomíná Kateřina Havránková.

Památník Brána nenávratna má několik rovin. „Taková ta nejzřetelnější je, že se jedná o kolejnice vztyčené k nebi, což má upomínat na to, že právě tudy prošlo téměř 50 tisíc židovských obyvatel. Nastupovali tady na nádraží do vagónů a vyjížděli vstříc osudu v koncentračních táborech,“ říká průvodkyně Open House Praha Dagmar Winklerová.

„Zároveň to symbolicky připomíná starozákonní obraz Jákobova žebříku, po němž vstoupají k nebi andělé zase se stupují dolů. Sám autor se vyjádřil, že až v průběhu výstavby památníku se tam ještě přidal význam další. Že 36 pražců symbolizuje 36 spravedlivých, kteří by měli existovat v každé generaci, aby v očích Hospodina ospravedlňovali existenci lidstva, aniž by sami věděli o své důležité úloze,“ dodává Winklerová.

A jaké další práce Aleše Veselého reflektují židovskou zkušenost?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.