Vzpomínka na zakladatele zvukového průmyslu u nás Diega Fuchse

Diego Fuchs se narodil 1. ledna 1876 v židovské rodině v Hořicích a exotické jméno jako by předurčilo jeho nespoutanou životní cestu. Podle vlastních slov studoval „na různých školách v tuzemsku i za hranicemi“, ale nejraději cestoval. Tak se seznámil s tehdy novátorskými „mluvícími“ či také „hracími stroji“ i prvními gramofony a začal s nimi obchodovat.

Ve své profesi byl vynalézavý, v nabízení vlastního sortimentu obratný a podnikatelsky se mu dařilo. Od prvního obchodu v ještě mládeneckém bytě se ani ne jako třicetiletý dopracoval k velkoobchodu na Václavském náměstí s mechanickými piány, orchestriony, a především gramofony a fonografy.

Spolu s nimi prodával gramodesky a fonoválečky, a jak později napsal, „z prvního poschodí svého obchodu nechal jsem zvuky svého gramofonu řinout do ulic, a posluchači se shromažďovali v zástupech a naslouchali nábožně této hudbě. Často se dokonce stalo, že tramvaj nemohla pro tyto zástupy dále, a rameno spravedlnosti mělo plné ruce práce, aby dalo zase dopravu do pořádku“.

Fuchsovou obchodní značkou se spolu s vyobrazením lišáka u gramofonu stal slogan „mé pole jest celý svět“. Zastupoval britské a německé firmy produkující gramofonové desky, ve Vysočanech vybudoval továrnu na orchestriony. Po první světové válce již u nás jeho firma Novitas dominovala celému oboru.

Roku 1929 se Diego Fuchs stal předsedou Svazu průmyslu a obchodu, začal vydávat časopis Gramotechnika a současně jako představitel Svazu Čechů-židů zosobňoval program národnostního češství a náboženského židovství. V souladu s tím dal pod značkou Parlophon vzniknout ucelenému programu desek s českou populární a vážnou hudbou. Díky jeho úsilí se tak zachovaly i první nahrávky Voskovce a Wericha a vedle nich hlasy význačných Fuchsových současníků z hereckého prostředí.

Ve svých 53 letech Diego Fuchs zavzpomínal: „V rodině mně nepřestávali vyčítat, že jsem si nevyvolil zaměstnání podle přání mých příbuzných. Jak se však v lidském životě stává vždycky, vrátili se také tito moji příbuzní, záříce radostí, ke mně zpátky a prohlašovali mne za genia své rodiny.“

Svět však Diegu Fuchsovi, tak jako jeho židovským spoluobčanům, nakonec nepřál. Za okupace byl jeho podnik konfiskován a jeho samého před 80 lety, 7. listopadu 1941, v terezínské Malé pevnosti ubil k smrti její velitel Jöckel. Válku nepřežila ani Fuchsova manželka a dva synové, zachránila se jen dcera Eliška. Majetek firmy zabavený nacisty po válce bez náhrady zabrali komunisté.