Vzpomínky na znárodnění, poezie i skautská píseň. Poslechněte si unikátní nahrávky Karla Kryla
V úterý 12. dubna by se písničkář a básník Karel Kryl dožil 78 let. Jeho výročí připomínáme řadou méně dostupných i zcela unikátních rozhlasových nahrávek. Karel Kryl pocházel z tiskařské rodiny a v tiskárně jeho dědečka a později otce se tiskly ceněné krásné bibliofilie.
V archivní nahrávce Českého rozhlasu z roku 1992 vzpomíná, jak komunisté krátce po roce 1948 rodinnou tiskárnu zničili.
Fenomén Karel Kryl
Skladatel a interpret řady písní, také básník, výtvarník a rozhlasový novinář či glosátor politického dění. To vše byl Karel Kryl. Stal se fenoménem, řada z jeho písní téměř zlidověla a znají je všechny generace.
Z téhož rozhovoru jsou i další dvě vybrané ukázky: V první Kryl mluví o své hře na kytaru, ve druhé pak o odchodu do exilu v roce 1969.
V nedatované nahrávce Rádia Svobodná Evropa připomíná nedlouhé skautské období svého dětství (také Skaut byl komunisty zlikvidován) a své vyprávění ilustruje krátkou vlčecí písní.
Pegasiáda, tak se jmenoval literárně-hudební politický kabaret Svobodné Evropy. V archivu jsme našli dvě nedatované nahrávky, na kterých se Karel Kryl spolu s kolegy ze Svobodné Evropy podílel. Tyto nahrávky jsou prakticky neznámé.
Silvestry s Krylem
Karel Kryl se autorsky i interpretačně podílel také na tvorbě silvestrovských pořadů Svobodné Evropy, a to nejenom písněmi, ale také svou poezií a interpretací anekdot.
Z poezie jsme vybrali alespoň dvě kratičké ukázky, dále pak krátký fragment z Havlovy hry Vernisáž, v jejíž rozhlasové nahrávce natočené Svobodnou Evropou Kryl účinkoval.
Před 27 lety zemřel Karel Kryl. Byl to vizionář, nebo kverulant?
Představovat osobnost Karla Kryla (1944–1994), písničkáře, básníka a novináře, není třeba. Stal se symbolem okupace v srpnu roku 1968, symbolem exilu s veškerou tou tísní. Přesto byl přítomen i v komunistickém Československu.
Součástí jednoho ze silvestrovských pořadů byl i záznam Krylova koncertu, ze kterého jsme vybrali premiéru jedné z jeho málo známých písní.
V pořadu zní také vzpomínka herečky Vlasty Chramostové natočená rok po Krylově smrti a část politického raně normalizačního komentáře věnovaného Karlu Krylovi a jeho odchodu do exilu. Komentář byl natočen a odvysílán několik dnů po tom, co Kryl v tehdejším západním Německu požádal o politický azyl.
Poslechněte si reprízu pořadu z roku 2019, ale jen do 22. dubna 2022.
Související
-
Pomocí klíčů se nové hodnoty nevytvoří, leda by to byly francouzáky, řekl Karel Kryl o převratu 1989
„Není nic trapnějšího než žijící klasik,“ řekl Karel Kryl na počátku 90. let. Zaskočený mimořádným zájmem posluchačů na koncertech a při autogramiádách.
-
Karel svoji popularitu potřeboval, říká bratr slavného písničkáře Jan Kryl
Jan Kryl prožil svou hudební kariéru ve stínu svého staršího bratra. „Sotva jsme někam s Karlem přišli, pochopitelně bylo hned kolem nás hejno lidí,“ vzpomíná...
-
Bylo naivní si myslet, že doženeme Západ. Pesimista Kryl měl...
Jaká byla sametová revoluce ze slovenského pohledu? Zdál se režim být neotřesitelný i v revolučních dnech po 17. listopadu? „Na Slovensku to bylo stejné, zdálo se, ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
