Werichova vila nikdy nepatřila slavnému umělci. Bydlel v ní i Voskovec

První zmínka o stavbě dnešní Werichovy vily pochází z roku 1580. Minimálně od druhé čtvrtiny 17. století zde měl koželužnu Servác Engel, rodem z Flander, který se za obranu Prahy proti Švédům dočkal povýšení do šlechtického stavu. Část zahrady s dnešní Werichovou vilou získal šlechtický rod Nosticů v roce 1725. Nosticové zrušili koželužnu, prostor obezdili a přičlenili jako zahradu k blízkému Nostickému paláci. V roce 1797 ji upravil architekt Ignác Palliardi do dnešní klasicistní podoby. Po rekonstrukci se sem nastěhoval vychovatel rodiny Nosticů, Josef Dobrovský.

Ve 20. století Kampu využívali soukromí zahrádkáři i sportovní kluby. Většina areálu přešla po roce 1918 do majetku pražské obce, včetně tehdejšího Dobrovského domku, který byl rozdělen do několika bytů a využíván k obecnímu bydlení.

Josef Dobrovský, lingvista, historik, a „otec češtiny“, na Kampě pobýval téměř do smrti a napsal zde klíčová díla z oboru slavistiky. V letech 1929 až 1941 bydlel ve vile legendární historik umění, profesor Zdeněk Wirth, který věnoval velkou badatelskou pozornost historii a památkám Prahy.

Werich žil ve vile 35 let

Nejznámějším obyvatelem domu č. p. 501 na Kampě byl Jan Werich, po kterém nese vila své současné jméno. Slavný umělec se do vily nastěhoval na podzim roku 1945, byla mu přidělena jako obecní byt. Vila mu ale nikdy nepatřila. Po celých 35 let, kdy v ní bydlel, platil Praze nájem.

Ve Werichově pracovně|foto: Jolana Nováková

Jiří Voskovec, který ve vile též získal obecní byt, tady žil jen asi 2 roky. Po odchodu Voskovce do emigrace ve vile bydlela 20 let společně s Werichovými rodina význačného básníka a překladatele Vladimíra Holana. Holanovi v přízemí a Werichovi v patře.

Janu Werichovi, respektive jeho tvorbě a celoživotnímu dílu, je věnována místní expozice. Dále se dělí na několik částí: část věnovanou Osvobozenému divadlu, Werichově a Voskovcově činnosti v době druhé světové války, tvorbě Jana Wericha v Československu v letech 1945–1980. Prohlédnout si můžete části Werichova bytu v autentické podobě, jakoby právě odešel. Expozice je interaktivní a rozšířená o virtuální realitu.

Ve sklepních místnostech vyslechnete příběh Golema a z hlíny můžete vytvořit svého vlastního. V Holaneriu si básníkovo dílo můžete připomenout četbou nebo poslechem a ti odvážnější pokusem o vlastní básnickou tvorbu na magnetické tabuli. V přízemí vily najdete dobovou kavárnu a cukrárnu.

V roce 2015 na základě vítězství ve veřejné soutěži získalo Werichovu vilu do pronájmu Museum Kampa. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.