Z přírodní památky Kocoury je vidět do tří krajů. Na jaře tu kvetou obrovské sasanky lesní
Už ani pamětníci netuší, proč se kopečku nad obcí Prosetín na okraji Žďárska na Vysočině začalo říkat Kocoury. V polovině 90. let bylo ale malé, ani ne půlhektarové území vyhlášeno přírodní památkou. Důvodem byl výskyt několika nenápadných, ale zato vzácných druhů rostlin.
Nad Prosetínem byla nedávno vybudována nová asfaltová cesta vedoucí až k přírodní památce Kocoury. Vede mezi stromky a překrásný výhled do údolí Tresenského potoka a na vrcholy Svratecké hornatiny se návštěvníkům otevře až na konci cesty. Ta dál nepokračuje, do nejbližší obce Olešnice se dá dojít jen přes pole.
Z lokality Kocoury je vidět do tří krajů – na jihovýchod na Blanensko v Jihomoravském kraji, na sever na Svitavsko do kraje Pardubického a zbytek nabízí pohled do Kraje Vysočina a údolí Svratky. Z přírodní památky je vidět vesničku Kobylnici pod zříceninou hradu Zubštejna a pod ní rokli, kterou v údolí vyhlodal potok ústící do řeky Svratky.
Přírodní památka Kocoury není velká, její vrcholek je porostlý břízkami, buky a lískami. A pod nimi na travnatých loukách najdeme důvod, proč byla lokalita vyhlášena přírodní památkou. Vyskytuje se zde zvláště chráněná sasanka lesní a několik dalších vzácných rostlin. Tabule s popisem místa uvádí samorostlík klasnatý, bažanku vytrvalou, lýkovec jedovatý a kokořík mnohokvětý. Výskytu vzácné a druhově pestré flory napomáhá zdejší vápencové podloží.
Pod vrcholem kopce se na zalesněném svahu nachází dnes již zarostlý lom. Kdysi se tady těžil vápenec. V roce 1922 vápenku postavil Karel Vašíř z Prosetína. Vápno v ní hasil do roku 1935, kdy jej světová hospodářská krize přinutila vápenku zavřít. Po válce se v místě likvidovala nalezená munice a její výbuchy způsobily postupné rozpadnutí budovy vápenky. Zůstal jen komín, který se tyčí uprostřed korun okolo rostoucích stromů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Šestiletý chlapec sjel při povodních v autě do Vltavy. Z potápějícího vozu ho zachránce vytáhl skrz okno
-
Klaunské auto bez kvalifikace. Trump vybírá velvyslance, často bez diplomatických zkušeností
-
Rozhovor roku: Novinařina není zločin, říká oceněná Alsu Kurmaševová
-
V Rakousku musel nouzově přistát airbus. Lékaři ošetřili několik pasažérů i členů posádky