Z vrchu Kalvárie na Ostrém je nádherný výhled na celé České středohoří

14. duben 2017
Česko – země neznámá

U obce Ostré nedaleko Úštěka můžete zažít připomínku největšího křesťanského mystéria, tedy smrti a vzkříšení Ježíše Krista, které jsou spjaty s velikonočními svátky. O pozornost se ale bude hlásit i skvostný výhled do krajiny Českého středohoří a celková atmosféra mimořádného komplexu.

Základní kámen Kalvárie jako poutního místa byl položen 6. června roku 1707, letos je to tedy rovných 310 let. U zrodu nápadu i následné realizace stál Václav Růžička, hejtman liběšického jezuitského panství. Za autora stavby je považován Octavio Broggio. Odpovídá tomu celkové pojetí, žádný písemný doklad o tom ale neexistuje. Nepotvrzené autorství na architektonické kvalitě této barokní památce ale nic neubírá.

Slavné poutě se tu konávaly 3. května a v letech 1752 až 1767 se jedna ze suterénních místností pod vrcholovými kaplemi stala dokonce poustevnou. Přebýval v ní františkán Franz Piesch. Teprve při pohledu na dlouhé mohutné schodiště ocení člověk horlivost dávných poutníků, kteří cestu ke kaplím na vrcholku zdolávali po kolenou.

Čas úpadku a čas vzkříšení

Po válce křížovou cestu nikdo neudržoval, své vykonal zub času a zdejší klima a ruku k dílu přiložili vandalové, kteří vytrhali obrazy z kapliček a podle pamětníků na nich sjížděli z kopce dolů. Za své vzaly dokonce některé z kapliček, vrcholové stavby přišly o okna, omítku, dveře, dokonce částečně o dlažbu.

Pohled do krajiny

Až v roce 2004 se situace změnila. Kalvárii si od farnosti pronajal Spolek pro obnovu památek Úštěcka v čele s Tomášem Hlaváčkem. On sám vyzdvihuje pomoc dětí, které se obnovy vzácné památky zúčastnily. Už jen dopravit potřebný stavební materiál nahoru si vyžádalo značné úsilí. Nemluvě o odstranění náletových stromů a keřů a vlastních rekonstrukčních pracích.

Z některých barokních soch zůstala bohužel jen torza, ale kapličky křížové cesty jsou všechny obnovené, nesou tradiční vyobrazení a v roce 2011 byla cesta znovu vysvěcena. O Velikonocích, na Velký pátek, tam litoměřický biskup Jan Baxant vede pobožnost. Kaple na vrcholu a tzv. Boží hrob mají novou fasádu, zrestaurování se dočkalo také impozantní schodiště.

Spustit audio