Žábronožky a listonohové čekají ve vyschlých tůních Litovelského Pomoraví na jaro

22. duben 2014
Česko – země neznámá

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je unikátní ukázkou zachovalé krajiny lužních lesů. Nachází se mezi vesnicí Moravičany a Olomoucí. Může se pochlubit velkým množstvím chráněných druhů rostlin a živočichů. K těm nejpozoruhodnějším patří hmyz pravidelně zaplavovaných tůní, který se tu vyskytuje zejména v jarních měsících, kdy se tůně zavodní při povodních či vodou z tajícího sněhu.

Lužní lesy plní v krajině úlohu jakési houby, která při jarním tání a letních povodních pojme velké množství vody, kterou pak postupně v sušším období vrací zpět do vodního toku. Vyskytují se zejména u středních a dolních toků řek. Vzhledem k tomu, že tyto oblasti patřily v minulosti k významným zemědělským lokalitám, byla značná část původních lesů upravena pro zemědělství. Což s sebou neslo i zasypávání slepých ramen a tůní, které bývaly významnými nositeli života.

V Litovelském Pomoraví se lužní les díky citlivému hospodaření zachoval až do dnešních dnů. Z velké části tu zůstaly i tůně a ramena, tzv. smuhy, které jsou dnes domovem mnoha živočichů. K těm nejkritičtěji ohroženým patří dva druhy, které se zde dříve vyskytovaly v obrovském množství. Jsou to drobní korýši – žábronožka sněžní a listonoh jarní.

Sasanka hajní

Jejich životní cyklus je na těchto tůních doslova závislý. Samičky žábronožek zde odchovají vajíčka, která nakladou do tůně. Aby se mohli vyvinout dospělí jedinci, musí tůň vyschnout a přemrznout. Poté se při jejím opětovném naplnění vodou vylíhnou malé žábronožky a celý koloběh se opakuje.

Podobně vázaný je na vysychající tůně i „opancéřovaný“ drobný korýš listonoh. Zajímavé je, že jeho vajíčka mohou přežít ve vyschlé tůni i několik let.

Žábronožka ve společnosti komářích larev

Oba živočichové patří mezi kriticky ohrožené druhy a není možné je odchytávat ani ničit jejich přirozený biotop. Můžeme je však spatřit, když opatrně nabereme z některé z tůní vodu do láhve. Žábronožky poznáme podle jejich typické polohy na boku, listonoh zase připomíná miniaturu obrněného pravěkého tvora s dvojitým ocáskem. Jsou to krásné příklady bohatosti našich jarních tůní.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.