Žábronožky a listonohové čekají ve vyschlých tůních Litovelského Pomoraví na jaro
Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je unikátní ukázkou zachovalé krajiny lužních lesů. Nachází se mezi vesnicí Moravičany a Olomoucí. Může se pochlubit velkým množstvím chráněných druhů rostlin a živočichů. K těm nejpozoruhodnějším patří hmyz pravidelně zaplavovaných tůní, který se tu vyskytuje zejména v jarních měsících, kdy se tůně zavodní při povodních či vodou z tajícího sněhu.
Lužní lesy plní v krajině úlohu jakési houby, která při jarním tání a letních povodních pojme velké množství vody, kterou pak postupně v sušším období vrací zpět do vodního toku. Vyskytují se zejména u středních a dolních toků řek. Vzhledem k tomu, že tyto oblasti patřily v minulosti k významným zemědělským lokalitám, byla značná část původních lesů upravena pro zemědělství. Což s sebou neslo i zasypávání slepých ramen a tůní, které bývaly významnými nositeli života.
V Litovelském Pomoraví se lužní les díky citlivému hospodaření zachoval až do dnešních dnů. Z velké části tu zůstaly i tůně a ramena, tzv. smuhy, které jsou dnes domovem mnoha živočichů. K těm nejkritičtěji ohroženým patří dva druhy, které se zde dříve vyskytovaly v obrovském množství. Jsou to drobní korýši – žábronožka sněžní a listonoh jarní.
Jejich životní cyklus je na těchto tůních doslova závislý. Samičky žábronožek zde odchovají vajíčka, která nakladou do tůně. Aby se mohli vyvinout dospělí jedinci, musí tůň vyschnout a přemrznout. Poté se při jejím opětovném naplnění vodou vylíhnou malé žábronožky a celý koloběh se opakuje.
Podobně vázaný je na vysychající tůně i „opancéřovaný“ drobný korýš listonoh. Zajímavé je, že jeho vajíčka mohou přežít ve vyschlé tůni i několik let.
Oba živočichové patří mezi kriticky ohrožené druhy a není možné je odchytávat ani ničit jejich přirozený biotop. Můžeme je však spatřit, když opatrně nabereme z některé z tůní vodu do láhve. Žábronožky poznáme podle jejich typické polohy na boku, listonoh zase připomíná miniaturu obrněného pravěkého tvora s dvojitým ocáskem. Jsou to krásné příklady bohatosti našich jarních tůní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Schopnost Ruska někoho napadnout je výrazně omezena, reaguje na Putinův projev analytik
-
Nesdílím Koudelkovo paranoidní vidění světa, obhajuje Paroubek rozhovor pro proruský web
-
V pražské nemocnici zaměnili pacientky. Lékaři provedli potrat ženě, která přišla jenom na kontrolu
-
Hokejisté Třince porazili v rozhodujícím duelu České Budějovice 2:0 a zahrají si semifinále extraligy