Zahradní železnice ve Vracově je splněný sen. Radost teď dělá malým i velkým návštěvníkům

4. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vlaková souprava se blíží na vracovské hlavní nádraží

Zpočátku skromný nápad a pokus o „postavení něčeho funkčního na zahradě“ se během několika let rozrostl v malý železniční zábavní park pro veřejnost. Tak by se dala jednou větou popsat půvabná zahradní železnice Zdeňka Iše ve Vracově na jižní Moravě. Dnes jeho zahradou projíždí dvě vlakové soupravy a jeden motorák. Provozní dny jsou v sezóně jednou za 14 dní.

Když Zdeněk Iš položil v roce 2007 na své zahradě prvních dvacet metrů kolejí, nejspíš netušil, jak se jeho domácí kutění nakonec rozroste. O rok později prodloužil trať na 250 metrů a od jara 2014 se kolejiště protáhlo na půl kilometru. Položit 30 tun kolejiva, 2000 pražců a přes 90 tun kameniva nebylo jednoduché a tak pomáhal, kdo měl čas a volné ruce. Rodina, přátelé i nadšenci. Hrubé práce doplnila jemná technika a na zahradě Zdeňka Jiže vznikla moderní úzkorozchodná železnice prošpikovaná elektronickými vychytávkami i věrnými napodobeninami železniční techniky.

Všechno funguje a téměř vše je řízené počítačem. Elektrotechnické kutilství Zdeňka Iše je obdivuhodné. Přesto, že je hlavní vracovské nádraží jen malý zahradní domek, uvnitř je srdce celé zahradní železnice. Počítačový program, podobný tomu na skutečné železnici, také podobně dokáže postavit trať pro průjezd vlaků. Na přejezdech se automaticky rozblikají světla, když se vlak blíží a věrná je také zvuková signalizace. A nechybí ani známá staniční hlášení.

Ti pozornější si možná položí otázku, jak je možné, že stejný hlas z opravdových železničních stanic hlásí i stanici „Vracov – hlavní nádraží“, když takové hlášení ve skutečnosti vůbec neexistuje. I s tím si Zdeněk Iš dokonale vyhrál. Pomocí programu na úpravu zvuku dokázal sestříhat hlášení z různých stanic písmeno po písmenu tak, že výsledek zní skutečně jako plynulé místní hlášení.

Eso a motorák – chlouba železnice

Vozový park je dalším kutilským unikátem. Tvoří ho tři stroje. Známá lokomotiva Českých drah řady 362 zvaná eso, motorový vůz řady 810 a posunovací čtyřnápravová lokomotiva se dvěma motory. Všechny tři stroje vypadají jako zmenšeniny skutečných lokomotiv, všechno je poctivá ruční práce. Prakticky nic není totiž možné nikde koupit, a tak je vše vyrobeno doslova na koleně. Jedná se o technicky velmi propracované stroje. Zmiňovaná lokomotiva řady 362 se může pohybovat oběma směry, má tedy dvě stanoviště strojvedoucího, jako ta opravdová.

Známá lokomotiva řady 362 zvaná ESO je věrnou kopií skutečného stroje

Uvnitř se kromě ovládacích prvků nachází také kamery, díky kterým může obsluha sledovat i dění ve vagónech. A nechybí ani sběrač na střeše. Nejde přitom o atrapu. Trať je elektrifikovaná a lokomotiva je tak poháněná elektřinou stejně jako ta skutečná. V drátech ovšem není vysoké napětí, jako na běžné trati, ale standardních 230 V. Celá trať prošla bezpečnostní revizí, a tak i když se trolejové vedení zdá být poměrně nízko, nebezpečí nehrozí.

Motorák řady 810 upoutá nejen svým vzhledem, technickou propracovaností, elektronickým zavíráním posuvných dvířek, ale také zvukem. Ačkoli jezdí na baterie, z jeho útrob vychází typický brblavý zvuk dieselového motoru, který zná každý, kdo se někdy mihl kolem železnice. I za tím stojí Zdeněk Iš. Do stroje umístil počítač a velkou reprobednu. Díky speciálnímu programu může počítač nasimulovat startování či zhášení motoru a zvyšuje či snižuje otáčky podle toho, jakou rychlostí se stroj pohybuje. Zvuková kulisa je tak věrná, že mnozí budou hledat hrdlo nádrže a divit se, jak je možné, že motorák vůbec nesmrdí.

Motorový vůz řady 810 znají snad úplně všichni. Model jezdí na elektřinu, přesto ale brumlá svým typickým dieselovým zvukem

Řadu návštěvníků jistě napadne, že to všechno muselo stát spoustu peněz. Lidé se občas ptají, jestli jsem na to dostal dotace, říká majitel. „A já jim odpovídám, že o dotace nestojím. Všechno šlo z mých prostředků a díky tomu jsem svým pánem. Zajistit prostředky ale není jednoduché. Vstupné pokryje jen náklady na provozní dny samotné. Budování a údržba je tak jen na panu Išovi. I tak ale zvládá trať udržovat ve skvělé kondici a vlaky vypadají stále jako nové.

Provozní dny pro veřejnost

Navštívit zahradní železnici ve Vracově můžete při provozních dnech, které se v letní sezóně konají jednou za 14 dní. Čeká vás pohodlné parkoviště a den plný zábavy a radosti z vláčků, kterými se mezi třemi stanicemi rádi svezou nejen děti, ale i dospělí, kteří během pár minut zapomenou, že jsou dospělými. Vláčky totiž doslova uhranou.

Na hlavním nádraží je také občerstvení, v areálu jsou k dispozici i prolézačky a příležitostně skákací hrad. Nechybí ani toalety. Personál složený z nadšenců a příznivců železnice doplňují i skuteční železničáři. Na této malé trati si zdokonalují své znalosti z reálného provozu. Zahradní železnice tak slouží zároveň i jako tréninkové centrum pro profesionály. Oblečení jsou ve skutečných uniformách a v motoráku vám i štípnou klasický lístek z kartonu. Informace o termínech provozních dnů i mimořádnostech najdete na webu zeleznice600.cz.

Spustit audio