Zajímá vás vojenská historie? Armádní muzeum v Praze je emotivní a zdarma přístupné

V roce 1929 došlo ke sloučení několika historicko-vědeckých institucí založených po roce 1918 v jeden vědecký ústav s názvem Památník osvobození. Instituce se zabydlela v nově postaveném komplexu budov na Žižkově. Expozice se v meziválečném období dělila do pěti časových úseků: od léta 1914 do návratu posledních transportů československých legionářů.

Za nacistické okupace zabralo celý areál Památníku osvobození gestapo. Na sklonku války byly muzejní sbírky zčásti vyvezeny za hranice. Většinu se naštěstí podařilo získat zpět, některé exponáty byly ale rozkradeny či zničeny.

Po válce se zřídilo Muzeum Památníku osvobození. Zaměřilo se na I. i II. odboj. Po změně režimu v únoru 1948 byly stávající expozice v rozporu s tehdejší ideologií a jejím pohledem na legionářskou tradici. Proto se nové vedení rozhodlo muzeum uzavřít a „nevyhovující” expozice přeinstalovat.

Pod novým názvem Muzeum československé armády obnovilo provoz až v roce 1954. Nové expozice zachycovaly novodobou historii československé armády a Československé lidové armády.

Výstava ukazuje život za protektorátu

Po roce 1989 se muzeum na Žižkově změnilo v Muzeum odboje a České armády. A současnost? Stálá expozice Armádního muzea Žižkov je umístěna ve třech rozsáhlých sálech a v horním foyer muzea. Věnuje se období od první světové války po únorový státní převrat v roce 1948 a třetí odboj.

Tak probíhalo radiové spojení mezi domácími odbojáři a prezidentem Benešem v Londýně|foto: Jolana Nováková

Vedle zbraní je tu vystavena řada unikátních dobových stejnokrojů, praporů, řádů, vyznamenání a rovněž osobních památek na naše prezidenty a přední představitele armády. Součástí muzea je i Muzejní kino Vítkov, které promítá dobové dokumenty nebo filmové týdeníky.

Čtěte také

V suterénu je v současné době k vidění výstava V ulicích protektorátu Böhmen und Mähren. „Dříve to byly depozitáře, byly zde uloženy zbraně,“ popisuje Jan Šach z oddělení sbírkových fondů, „a kompozice výstavy se musela přizpůsobit stísněným prostorám. Místnost s plakátovací plochou ukazuje počátky protektorátu. Informace se tehdy k obyvatelům dostávaly především pomocí vyhlášek. Ve druhé místnosti se věnujeme radiovému spojení mezi domácími odbojáři a prezidentem Benešem v Londýně.“

V další místnosti vzniklo kino, které ukazuje, že v době protektorátu byl film především propaganda. A pak také odlehčené komedie. Lidé měli zapomenout na problémy běžného života, a tak se točil Kristián, Přednosta stanice, Dívka v modrém, Eva tropí hlouposti a další.

Z chodby s celami smrti běhá mráz po zádech

Další místnost se věnuje holocaustu a stannému právu. Vystavené předměty pocházejí především z koncentračního tábora Mauthausen: plechovka Cyklonu B, kterým se vězňové vyvražďovali, tabulky na určování čistoty rasy, kůže vězňů, protože mezi dozorci byli sběratelé tetování. Pokud měl vězeň zajímavé tetování, jeho život byl velmi rychle ukončen. Nejemotivnější částí výstavy je chodba s celami smrti.

Plechovka Cyklonu B, kterým se vyvražďovali lidé v koncentračních táborech|foto: Jolana Nováková

Další krátkodobou výstavou v Armádním muzeu je ta s názvem V zákopech první světové války. Najdete ji v přízemí, je věnovaná 100. výročí vypuknutí první světové války. Je zajímavě koncipovaná a má velký ohlas.

Pokud vše půjde podle plánu, v příštím roce se muzeum uzavře a projde kompletní rekonstrukcí. Po ní bude možné navštívit supermoderní muzejní budovu, která nabídne expozice mapující období nejen od roku 1914 jako dosud, ale přibližně od doby bronzové. Až po naše mise v Afghánistánu. Hotovo by mělo být v roce 2020.