Zámeček na Bludovečku zničil požár založený žhářem. Šlo o pomstu

2. březen 2016
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sýpka dnes stojí na základech někdejšího loveckého letohrádku

Bludov na Šumpersku v Olomouckém kraji se spojuje hlavně se žerotínským zámkem, který stojí v centru vesnice. Už kolem roku 1200 stál ale v lese nad obcí hrad a později ještě jedno panské sídlo, tzv. Horní dvůr Bludoveček. Ten však zničil žhářský útok v první polovině 18. století.

Nejstarší sídlo v Bludově stálo mimo samotnou obec. Na úbočí kopce Chocholíku, severně od centra vesnice, je pobočný vrchol, který na podrobnějších mapách nese jméno „Na starém zámku“. Právě tam si Blud z Bludova, jeden z prapředků v obci dodnes sídlícího rodu Žerotínů, nechal postavit sídelní hrádek. Jeho potomci jej později přestavěli. Sídlo díky vzniku kolem roku 1200 patří k nejstarším v oblasti.

Hrad zde existoval až do 15. století. Podle některých historiků zanikl za česko-uherských válek, kdy pevnost patřila Jiřímu staršímu Tunklovi ze Zábřeha a Brníčka, který stál věrně na straně krále Jiřího z Poděbrad. Existuje však i jiná teorie, že byl hrad po válkách vrchností pro nepotřebnost opuštěn a zbořen.

Bludov měl i Bludoveček

Hospodářským zázemím hradu Bludova byl, už v době jeho existence, tzv. Horní dvůr, nazývaný rovněž Forberg. Ten se rozkládal na hřebeni vybíhajícím z hradního kopce a odděloval od sebe katastry Bludova a Šumperka. Místu, kde je dodnes několik domů, se odpradávna říkalo Bludoveček. A právě sem se po zániku hradu přemístilo sídlo bludovského panství.

Přenesl se sem i hrad, a to téměř doslova, protože stavební kámen z hradu se použil nejen na výstavbu a rekonstrukci zdejších budov, ale dokonce i na zpevnění cesty, která dodnes vede z Bludovečku do Šumperka.

Z hřebene mezi šumperkem a Bludovem jsou Jeseníky jako na dlani

Podle některých badatelů prý už kolem roku 1520 nechal Petr ze Žerotína postavit na Bludovečku malý zámeček. Jiné prameny vznik sídla posouvají až do doby kolem roku 1610, kdy se stavitelem mohl stát Jan ze Žerotína, jeho syn Fridrich nebo nový majitel zdejšího panství Jan st. Odkolek z Oujezdce, který bludovské panství koupil v roce v roce 1613.

Podle nedávno objevených plánů byl zdejší zámeček spíše loveckým letohrádkem. Šlo o drobnou, nicméně velmi zdobnou renesanční stavbu s arkádami a výzdobou. A to i přesto, že částečně sloužila hospodářským účelům. Pojmenování zámeček proto nebylo přesné, nicméně se časem přeneslo na celý Bludoveček a také na hostinec, který zde vznikl a fungoval po několik staletí.

Z Bludovečku na hrad prý kdysi vedla podzemní chodba

Po roce 1620 už bludovská vrchnost na zámečku nesídlila, a pokud bydlela v Bludově, tak vždy v tzv. Dolním dvoře, kde dnes stojí současný zámek. Budova letohrádku stála až do první poloviny 18. století, kdy lehla popelem. Tento příběh je dobře popsán v soudních spisech, neboť za požárem nebyla neopatrnost, nýbrž msta jistého bludovského poddaného Josefa Horáčka.

Dochovaný příkop někdejšího bludovského hradu

Jednadvacetiletý muž byl zatčen a obviněn ze žhářství. V té době se jednalo o hrdelní zločin, a tak došlo k výslechům a soudům v Šumperku. Ze třech obvinění přiznal založení dvou požárů, jedním z nich byl požár bludovečského zámečku. A důvod jeho činu? Prostá msta vrchnostenskému šafáři, který jej prý ztloukl holí. Šafář měl ve chlívě u zámečku čtyři prasata a ty chtěl Horáček odpravit. Stálo jej to život - 7. března 1743 byl dva roky po zatčení sťat.

Bludoveček, stejně jako staré hradiště, je stále oblíbeným místem turistických výšlapů. Na základech zámečku dnes stojí bývalá sýpka, o níž se vypráví, že se zde dochovaly podzemní chodby spojující ji s bývalým hradem. U místní restaurace v létě pravidelně vyrůstají obří sochy z písku a navíc je z hřebene mezi Bludovem a Šumperkem krásný výhled na Jeseníky.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.