Zámecké zahrady v Děčíně zdobí čajový altán i hejno dvanácti pávů
Zámecké zahrady severočeského děčínského zámku představují romantické zákoutí pro obyvatele města i jeho návštěvníky. Nabízí klidnou procházku v tichu a zeleni. Kdybyste si je chtěli projít úplně celé, musíte si na to podle ředitelky zámku Ivety Krupičkové vyčlenit dostatek času.
V místě zámku stávalo od 10. století dřevěné hradiště, od 13. století pak královský hrad. Po zahradách tak nebylo v té době ani vidu, ani slechu. Až v 17. století zde majitelé Thunové začali budovat reprezentativní a pohodlné sídlo, ke kterému patřily i zahrady.
Nejdřív vznikla takzvaná Růžová zahrada, svého času jedno z nejznámějších rozárií v celé monarchii, pěstovalo se tu na dva tisíce druhů růží. Svažitý terén na jižní straně si vyžádal náročné úpravy, díky čemuž vznikly mimořádně půvabné terasovité zahrady s jezírkem, čajovým pavilonem a také s 18 vytápěnými skleníky pro kamélie, orchideje a další exotické rostliny. Právě tady roku 1852 poprvé v Rakousku-Uhersku vykvetla Viktorie královská. Jako třetí v pořadí vznikl anglický park na Mariánské louce pod zámkem.
Armáda na zámku vykonala své
V roce 1932 Thunové zámek i s jeho okolím prodali československému státu – konkrétně armádě. Vojáci zbourali skleníky, prostor využili jako nástupiště a stáje, byly tu sklady, garáže a jeden čas dokonce i vepřín. Nevyužívané plochy zahrad se změnily ve smetiště, což pokračovalo ve zrychleném tempu i po změně posádek. Tu československou vystřídala na dvě desítky let armáda sovětská.
Jen stromy měly trochu štěstí, zůstaly tu i vzácné exempláře, například jinan dvoulaločný, dnes chráněný jako památný strom. Ostatně, i kdyby neměl tuto ochranu, nikdo z dnešních „zámeckých pánů“ by ho nepokácel, slouží totiž jako útočiště pro zdejší pávy, kteří se rádi před návštěvníky předvádějí a poměrně ochotně i pózují před objektivem fotoaparátu nebo kamery.
Po desítkách let jsou konečně Jižní zahrady děčínského zámku veřejnosti přes den běžně a volně přístupné, nabízejí dokonce několik vstupů - od řetězové lávky, ze vstupní tzv. Dlouhé jízdy, kolem sýpky nebo Medvědím příkopem.
Mimořádným zážitkem jsou i zahradní představení. Loni v létě to byly shakespearovské hry v podání ústeckého Činoherního studia, letos se ve spolupráci se Severočeskou filharmonií Teplice a studenty z kanadského Vancouveru chystá Mozartova opera Figarova svatba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Požár v Mostě má sedmou oběť. Žena podlehla popáleninám, které měla na 90 procentech těla
-
Mynáře čeká soudní verdikt. Žalobce žádá podmínku a peněžitý trest, exkancléř vinu odmítá
-
Obejde se schvalování vyšších platů politiků bez ‚šaškáren‘ ve Sněmovně? Experti obstrukce čekají
-
Los Angeles se prohnala požární bouře. Známe ji z druhé světové, popisuje klimatolog