Zámek Bor se pyšní zachovalými gotickými prvky. Působivými sklípkovými klenbami a záclonovými okny
Na Tachovsku v Plzeňském kraji stojí zámek jménem Bor. Na první pohled vypadá, jako by dal někdo dohromady zámek Hluboká a hrad Křivoklát. Během historie jej vlastnily jen tři šlechtické rody. V polovině 13. století ho založili Švamberkové, kteří na něm žili čtyři sta let až do roku 1650. Pak od nich sídlo odkoupil hraběcí rod von Götzen. Ten zámek s panstvím prodal o sto let později Löwensteinům, kteří je měli v držení až do zestátnění roku 1945.
Přestože současná podoba zámku Bor je výsledkem pozdně gotické a především pozdější romantické přestavby, milovníci gotiky si tady přijdou na své. V nejstarší části, ve velkém hradním sále v přízemí jižního zámeckého křídla, vás okouzlí sklípková klenba svedená do středního osmibokého pilíře. „Sklípková klenba je naší velkou chloubou. Pro její tvar se jí říká také diamantová. U nás vidíte původní architektonické řešení bez jakýchkoli zásahů i s původními kletovanými omítkami,“ říká kastelánka Galina Marianna Kortanová.
Sklípková klenba se nachází také v hradní kapli sv. Vavřince. Do té se vchází původním portálem. „Od kaple máme nejstarší a největší klíč,“ podotýká kastelánka, „výmalba je renesanční, secco, prováděná do suchých omítek. Nejsou to tedy klasické fresky. Barokní oltář sv. Vavřince sem umístili Löwensteinové a my se v současné době snažíme o jeho doplnění o původní sochy.“ Pod kůrem si můžete všimnout otisku dvou různě velkých dlaní v omítce. Pojí se k nim pověst o nešťastné lásce, kterou vám průvodci převyprávějí během prohlídky zámku.
Překvapením pro památkáře a restaurátory byla záclonová okna objevená v rámci stále pokračující rekonstrukce. „Z pěti oken hradního paláce se nám zachovala jenom tři, z toho prostřední jen v náznaku, protože v gotickém sále později vznikl velký krb. Se záclonovými okny se můžete setkat třeba na Křivoklátě a Karlštejně, ale ta naše jsou zajímavější. Mají unikátní profilaci, řemeslně propracované ostění připomínající zavěšené záclonky.“
Nejvýraznějším pozůstatkem někdejšího hradu je mohutná válcová věž s až tři a půl metru širokými zdmi. Na ochoz s vyhlídkou ve výšce 30 metrů vede 117 schodů. „Ani nespočítám, kolikrát jsem je vyšla,“ směje se Galina Marianna Kortanová, „dělám tu kastelánku víc než dvacet let. Každý rok vystoupám na věž minimálně stokrát. Prohlídka zámecké expozice výstupem na ochoz končí. Je to taková perlička nakonec.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
