Zámek Kunín proslavila hraběnka Walburga, která ho proměnila v centrum vzdělávání

Zámek Kunín vybudoval v letech 1726 až 1734 věhlasný rakouský stavitel Johann Lucas von Hildebrandt pro hrabata z Harrachu, kteří si koupili starou kamennou tvrz a nechali ji Hildebrandtem přestavět do současné podoby dvoupatrového zámku. Nepříliš velké rezidenční sídlo sloužilo hrabatům jako venkovský zámek a místo odpočinku členů rodu, který byl svými úřady spojen s metropolemi tehdejší Evropy.

Původní majitele zámku, hraběte Friedricha Augusta Harracha a jeho manželku princeznu Eleonoru z Liechtensteinu, dodnes v průčelí připomíná nepřehlédnutelný alianční znak manželů.

Doba největší slávy ale přišla až za vnučky stavitelů Marie Walburgy, hraběnky z Waldburg-Zeilu (1762 – 1828). Jedna z nejpozoruhodnějších osobností evropského osvícenství prožila na zámku tragický osud. Již v mládí jí zemřely tři malé děti, rozpadlo se manželství, poslední syn byl otcem odvezen do dalekého Švábska a zahynul ve věku 18 let.

Do života nešťastné ženy vstoupili brněnští svobodní zednáři a tajní ilumináti, kteří hraběnku získali pro myšlenky filantropie. Hraběnka tak na svém zámku založila po vzoru Německa vzdělávací a výchovný ústav – filantropinum, který se stal centrem vzdělávání v této části Moravy.

U hraběnky Walburgy studoval i Palacký

Ve vzdělávacím ústavu hraběnky Walburgy panoval mimořádný duch tolerance. Vedle sebe studovaly děti všech sociálních tříd: děti poddaných, sirotkové, děti měšťanů, úředníků, ale i šlechticů, chlapci i děvčata ve věku od 5 do 15 let, Češi i Němci, katolíci, evangelíci, židé. Základy svého vzdělání zde získal i pozdější Otec českého národa a rodák z nedalekých Hodslavic, historik František Palacký. Později napsal, že léta strávená na zámecké škole byl „krásný jarní čas života mého“.

Zámecký park|foto: Naďa Čvančarová

Na zámecké škole se děti učily od pondělí do soboty všem předmětům: matematice, přírodním vědám, jazykům, historii, vlastivědě, hudbě, kreslení a poprvé na Moravě hraběnka zavedla do vyučování i tělocvik, plavání a otužování.

Výuka probíhala často v přírodě, kdy sama hraběnka podnikala s žáky výlety na Helfštýn, Radhošť nebo Lysou Horu. Děti stanovaly pod širým nebem a učily se poznávat okolní přírodu a krajinu. I přes nepřízeň osudu si hraběnka našla smysl života a po její smrti o ní nemluvil nikdo jinak než o „naší dobré paní hraběnce“.

Po rozsáhlé rekonstrukci se na zámek Kunín postupně vracejí původní zámecké sbírky. Návštěvníci si v prostorách krásné barokní památky mohou prohlédnout pohostinský pokoj, pokoj zámecké školy s empírovou nástěnnou výmalbou, ložnici a pracovnu posledního majitele zámku se zámeckou knihovnou.

Zámek Kunín - jedna z nejvýznamnějších barokních památek na Moravě|foto: Naďa Čvančarová

A v dalším podlaží zámku pak Zámeckou obrazárnu, Lovecký pokoj, Dámský pokoj, Velkou jídelnu, Biliárový pokoj a Hudební pokoj. Kostelní chodbou se zájemci dostanou do Velkého sálu, bývalé kaple a do Žlutého pokoje s původní empírovou výmalbou a zařízením. Prohlídku zámku, který je ve správě Muzea Novojičínska, završuje návštěva zámecké půdy s unikátním barokním komínovým systémem.